Janův apokryf
krátká verze
Kratší rukopisná verze zásadního sethiánského zjevení o vzniku božského i hmotného světa.
Než otevřete text
Orientační komentář odděluje rukopisná fakta, moderní badatelské zařazení a interpretační otázky.
Souvislosti
Janův apokryf je položka NHC III,1 v NHC III. Dialogický nebo apokryfní rámec uvádí zjevení, jehož autorita je vyjádřena rozhovorem s významnou postavou. V katalogu je pracovně spojován s tradicí „Sethiánská“.
Proč je text důležitý
Kratší rukopisná verze zásadního sethiánského zjevení o vzniku božského i hmotného světa. Pro orientaci jsou nejdůležitější motivy Barbeló, stvoření a probuzení. K interpretaci je důležitá také skupina souvisejících rukopisných verzí, na kterou stránka odkazuje níže.
Jak text číst
- Rozlišujte rámcový příběh od vlastní zjevené řeči.
- Sledujte, kdo smí klást otázky, kdo odpovídá a komu je poznání určeno.
- Při četbě sledujte zejména motivy Barbeló, stvoření a probuzení a ověřujte, jakou funkci mají přímo v dané pasáži.
- Mějte na paměti, že zdejší český text je duchovně orientovaná rekonstrukce, nikoli diplomatický přepis koptského rukopisu.
Sledujte, kde se motiv „Barbeló“ objevuje, kdo jej vyslovuje a zda označuje postavu, stav poznání, nebo obraz duchovní proměny.
Sledujte, kde se motiv „stvoření“ objevuje, kdo jej vyslovuje a zda označuje postavu, stav poznání, nebo obraz duchovní proměny.
Sledujte, kde se motiv „probuzení“ objevuje, kdo jej vyslovuje a zda označuje postavu, stav poznání, nebo obraz duchovní proměny.
Rozšířený rozbor Otevřít odborný detail
Literární forma
Dialogický nebo apokryfní rámec uvádí zjevení, jehož autorita je vyjádřena rozhovorem s významnou postavou. Moderní žánrové označení „Dialog a apokryf“ slouží k orientaci; není to původní štítek vepsaný do rukopisu.
Historické zasazení
Text se dochoval v koptském rukopisu ze 4. století. Původní řecká kompozice může být starší; přesné datování a zařazení zůstává předmětem odborné diskuse. Údaj „2.–3. století“ se vztahuje k navrhovanému datování literární kompozice, zatímco fyzický koptský rukopis je pozdější svědek textu.
Interpretace a tradice
V katalogu je pracovně spojován s tradicí „Sethiánská“. Takové zařazení pomáhá při srovnávání slovníku a motivů, ale nemá zakrývat vnitřní zvláštnost konkrétního díla.
Rukopis a meze edice
České znění je v portálu dostupné jako plynulá rekonstruovaná edice. Plynulost překladu nesmí být zaměněna za úplnost papyru; pro textovou kritiku je nutné srovnání s faksimile a kritickými edicemi.
Plné znění
¹Já jsem Jan, syn Zachariášův. Když jsem byl v chrámu, přišel ke mně Spasitel v podobě dítěte, ale tvář měl jako starý muž.
²Řekl: Jene, Jene! Otočil jsem se a on se smál.
³Pak řekl: Co chceš vědět?
⁴Já jsem odpověděl: O pravém Bohu a o světě.
⁵Spasitel řekl: Poslouchej. Nejdřív je Velký Neviditelný Duch, nad vším, bez jména, bez tvaru.
⁶Z něj vychází Barbeló, první myšlenka.
⁷Ona požádala o světlo a zrodil se Autogenés, Kristus.
⁸A pak Sofie chtěla stvořit sama.
⁹Z jejího stínu však vyšel Jaldabaoth.
¹⁰On řekl: Já jsem Bůh.
¹¹Stvořil svět a Adama z hlíny.
¹²Ale Sofie vložila do něj jiskru.
¹³Adam vstal a Archóntové ho spoutali v těle.
¹⁴Pak stvořili Evu.
¹⁵Ona dostala jiskru a probudila Adama.
¹⁶Jedli ze stromu poznání.
¹⁷Jaldabaoth je vyhnal a proklel.
¹⁸Pak sestoupil Kristus.
¹⁹Archónové ho zabili, ale vstal.
²⁰A řekl: Teď ti zjevím tajemství duše.
²¹Když člověk zemře, duše stoupá.
²²Jaldabaoth ji zastaví: Kdo jsi?
²³Duše: Z vyššího světla.
²⁴Jméno? Sofie. On ji pustí.
²⁵Druhý archón: Kdo jsi?
²⁶Duše: Z Barbeló. On se schová.
²⁷Další Archonti se třesou.
²⁸Poslední: Kdo jsi?
²⁹Duše: Nad tebou. On zmizí.
³⁰Duše vstoupí do světla.
³¹Tam je trojice. Vítej zpátky.
³²Duše se spojí.
³³Kdo ví, nevrátí se.
³⁴Kdo neví, vrátí se.
³⁵To je tajemství. Kdo má uši, ať slyší.
³⁶A obraz se rozplynul.
³⁷Já, Jan, jsem se vrátil vyprávět.
Překlad, editace a rekonstrukce: Bc. Josef Šédl, DiS. · první vydání, Děčín 2026
Související verze
Stejné nebo úzce související dílo v jiném kodexu.