Výklad o duši

¹Moudří muži dávných dob dali duši ženské jméno.

²Skutečně je ženská i svou podstatou.

³Má dokonce své lůno.

⁴Dokud byla sama s Otcem, byla pannou a svou podobou androgynní.

⁵Ale když spadla dolů do těla a přišla do tohoto života, padla do rukou mnoha lupičů.

⁶A ti prostopášní tvorové ji předávali z ruky do ruky a zneužívali ji.

⁷Někteří ji používali násilím, jiní ji sváděli darem.

⁸Zkrátka ji zneuctili a ona ztratila své panenství.

⁹A v těle se stala prostitutkou a oddávala se jednomu každému, koho měla obejmout, považovala každého za svého manžela.

¹⁰Když se oddala prostopášným, nevěrným cizoložníkům, aby ji mohli používat, tehdy hluboce vzdychla a litovala.

¹¹Ale i když odvrátila tvář od těch cizoložníků, utíkala k jiným a ti ji nutili žít s nimi a sloužit jim na jejich loži, jako by byli jejími pány.

¹²Z hanby už se neodvážila je opustit, zatímco oni ji dlouho klamali, předstírali, že jsou věrní, praví manželé, jako by ji velmi ctili.

¹³A po všem tom ji opustili a odešli.

¹⁴Tehdy se stala chudou opuštěnou vdovou, bez pomoci; nezůstalo jí ani kus jídla z doby jejího utrpení.

¹⁵Od nich nezískala nic než zneuctění, které jí dali, když s ní měli pohlavní styk.

¹⁶A její potomci od těch cizoložníků jsou němí, slepí a nemocní.

¹⁷Jsou slabomyslní.

¹⁸Ale když Otec nahoře ji navštíví a shora na ni pohlédne a vidí ji vzdychat – s jejím utrpením a hanbou – a litovat prostituce, do které se zapletla, a když začne volat jeho jméno, aby jí pomohl, volá celým svým srdcem: „Zachraň mě, Otče, hle, budu ti skládat účty, neboť jsem opustila svůj dům a utekla z komůrky panny.

¹⁹Obnov mě znovu, abych zase stála pevně v tobě.“

²⁰Když ji vidí v takovém stavu, uzná ji za hodnou svého milosrdenství, protože mnoho utrpení na ni přišlo, když opustila svůj dům.

²¹A teď o prostituci duše – Duch svatý prorokuje na mnoha místech.

²²Neboť řekl v proroku Jeremiášovi: „Jestliže muž opustí svou ženu a ta odejde a vezme si jiného, může se k němu vrátit? Copak se ta žena úplně nezneuctila? A ty ses stala prostitutkou z mnoha pastýři a vrátila ses ke mně!“ řekl Hospodin.

²³„Podívej se upřímně a uvidíš, kde všude jsi byla prostitutkou. Copak jsi neseděla na ulicích, zneuctila jsi zemi svou prostitucí a svými neřestmi? A vzala sis mnoho pastýřů za kámen úrazu pro sebe. Stala ses nestydatou vůči všem. Nevolala jsi ke mně jako k příbuznému nebo k otci nebo k tvůrci svého panenství.“

²⁴Znovu je napsáno u proroka Ozeáše: „Pojď, bude soud s tvou matkou, neboť nebude mi ženou, ani já jí manželem. Odstraním její prostituci z mé přítomnosti a odstraním její cizoložství z jejích prsou. Udělám ji nahou jako v den, kdy se narodila, a udělám ji pustou jako zemi bez vody a udělám ji bezdětnou v touze. Nezastavím se nad jejími dětmi, neboť jsou děti prostituce, protože jejich matka se prostituovala a zahanbila své děti. Neboť řekla: ‚Budu se věnovat prostituci ke svým milencům. To oni mi dávali chléb a vodu a roucho a šaty a víno a olej a všechno, co jsem potřebovala.‘ Proto hle, uzavřu ji, aby nemohla běhat za svými cizoložníky. A když je bude hledat a nenajde, řekne: ‚Vrátím se k svému bývalému manželovi, tehdy mi bylo lépe než teď.‘“

²⁵Znovu řekl u Ezechiela: „Stalo se po mnohém zkažení, řekl Hospodin, postavila sis nevěstinec a udělala sis krásné místo na ulicích. A stavěla sis nevěstince na každé ulici a promarnila jsi svou krásu, a roztáhla jsi nohy na každé uličce a rozmnožila jsi svou prostituci. Stala jsi se prostitutkou synům Egypta, těm, kdo jsou tví sousedé, mužům velkého těla.“

²⁶Ale co znamená „synové Egypta, muži velkého těla“, ne-li oblast těla a smyslový svět a věci země, kterými se duše zde znečistila, přijímajíc od nich chléb, víno, olej, oděv a ostatní vnější nesmysly kolem těla – věci, o kterých si myslí, že je potřebuje.

²⁷Ale ohledně té prostituce apoštolové Spasitele přikázali: „Střeste se jí, očistěte se od ní,“ mluvíce nejen o prostituci těla, ale zvláště duše.

²⁸Proto apoštolové píší církvím Božím, aby taková prostituce mezi námi nevznikla.

²⁹Ale největší boj je s prostitucí duše.

³⁰Z ní vychází i prostituce těla.

³¹Proto Pavel psal Korinťanům: „Napsal jsem vám v listu: ‚Nestýkejte se s prostitutkami,‘ ne vůbec (myslíc) prostitutky tohoto světa nebo chamtivce nebo zloděje nebo modloslužebníky, jinak byste museli odejít ze světa.“ – zde mluví duchovně – „Neboť náš boj není proti tělu a krvi – jak řekl – ale proti vladařům tohoto světa temnoty a duchům zla.“

³²Dokud duše běhá všude a spojuje se s kýmkoli, koho potká, a znečišťuje se, trpí svůj spravedlivý trest.

³³Ale když pozná svou tísni a pláče před Otcem a lituje, tehdy Otec se nad ní smiluje a obrátí její lůno od vnější oblasti a obrátí je znovu dovnitř, aby duše znovu nabyla svůj pravý charakter.

³⁴Neboť tak to není u ženy.

³⁵Lůno těla je uvnitř těla jako ostatní vnitřní orgány, ale lůno duše je zvenčí jako mužské pohlaví, které je vnější.

³⁶Takže když lůno duše, podle vůle Otce, obrátí se dovnitř, je pokřtěno a ihned očištěno od vnějšího znečištění, které na něj bylo vtlačeno, jako když špinavé šaty vložíme do vody a otáčíme jimi, dokud se špína nesmyje a nejsou čisté.

³⁷A tak očištění duše je znovu nabýt novost své dřívější přirozenosti a obrátit se zpět.

³⁸To je její křest.

³⁹Tehdy začne zuřit na sebe jako žena při porodu, která se svíjí a zuří v hodině porodu.

⁴⁰Ale protože je ženská, sama nedokáže porodit dítě.

⁴¹Z nebe jí Otec poslal jejího muže, který je její bratr, prvorozený.

⁴²Tehdy ženich sestoupil k nevěstě.

⁴³Ona opustila svou dřívější prostituci a očistila se od znečištění cizoložníků a byla obnovena, aby se stala nevěstou.

⁴⁴Očistila se v nevěstinci; naplnila ho vůní; seděla v něm a čekala na pravého ženicha.

⁴⁵Už neběhá po tržišti, nespojuje se s kýmkoli, koho chce, ale čeká na něj – říká „Kdy přijde?“ – a bojí se ho, neboť neví, jak vypadá: už si nepamatuje od doby, kdy spadla z domu Otcova.

⁴⁶Ale podle vůle Otce snila o něm jako žena zamilovaná do muže.

⁴⁷Tehdy ženich, podle Otcovy vůle, sestoupil k ní do nevěstince, který byl připraven.

⁴⁸A ozdobil nevěstinec.

⁴⁹Neboť ten sňatek není jako tělesný sňatek, kde ti, kdo spolu mají styk, se spokojí s tím stykem.

⁵⁰A jako by to bylo břemeno, nechají za sebou obtěžování tělesné touhy a odvrátí tváře od sebe.

⁵¹Ale tento sňatek je jiný – jakmile se spojí jeden s druhým, stanou se jedním životem.

⁵²Proto prorok řekl: „Stanou se jedním tělem.“

⁵³Duše pozná ženicha, pláče nad svou minulou hanbou, ozdobí se pro něj, užije si svého milého, přijme jeho semeno – životodárný duch – a porodí dobré děti.

⁵⁴Tak se obnoví do svého dřívějšího stavu, dosáhne vzkříšení, vykoupení, vystoupí k Otci, omládne jako orel a spasí se milostí.