O původu světa

¹Když všichni – bohové světa i lidé – říkají, že před chaosem nic neexistovalo, já na rozdíl od nich dokážu, že se všichni mýlí, protože neznají původ chaosu ani jeho kořen.

²Tady je ten důkaz.

³Jak vhodně všem lidem sedí říct o chaosu, že je to jakási temnota!

⁴Ve skutečnosti ale chaos pochází ze stínu, který se nazývá „temnota“.

⁵A ten stín vychází z výtvoru, co existoval už od počátku.

⁶Je navíc jasné, že ten výtvor byl dřív než chaos a chaos přišel až potom.

⁷Tak se zaměřme na skutečnost – na ten první výtvor, z něhož chaos vzešel.

⁸A tak bude pravda jasně ukázána.

⁹Poté, co se přirozená struktura nesmrtelných bytostí úplně vyvinula z nekonečna, vyšla z Pistis – Víry – podobnost, nazývá se Sofie – Moudrost.

¹⁰Ta projevila vůli a stala se výtvorem podobným prvotnímu světlu.

¹¹A hned její vůle se zjevila jako podobnost nebe s nezměrnou velikostí, byla mezi nesmrtelnými a tím, co vzniklo po nich, jako závoj oddělující lidstvo od věcí nahoře.

¹²Věčná říše pravdy nemá venku žádný stín, protože neomezené světlo je všude uvnitř.

¹³Ale jeho vnějšek je stín, nazývaný „temnota“.

¹⁴Z něj vyšla síla vládnoucí temnotě.

¹⁵A síly, co vznikly potom, nazvaly ten stín „neomezený chaos“.

¹⁶Z něj vyrašilo každé božství spolu s celým místem, takže stín je až za prvním výtvorem.

¹⁷Objevil se v propasti, vycházeje z té zmíněné Pistis.

¹⁸Pak stín poznal, že je něco mocnějšího než ona, a pocítil závist.

¹⁹A když otěhotněl sám od sebe, najednou porodil žárlivost.

²⁰Od toho dne se žárlivost stala zjevnou v principu všech věčných říší a jejich světů.

²¹Ta žárlivost byla nalezena jako potrat bez ducha.

²²Jako stín vznikla v obrovské vodní hmotě.

²³Pak žluč, co vyšla ze stínu, byla vhozena do části chaosu.

²⁴Od toho dne se objevila vodní hmota.

²⁵A co v ní kleslo, odtékalo, viditelné v chaosu: jako u ženy při porodu – všechny přebytky vytékají, tak vznikla hmota ze stínu a byla oddělena.

²⁶A neodešla z chaosu, hmota byla v chaosu, v jeho části.

²⁷A když se to stalo, Pistis přišla a objevila se nad hmotou chaosu, vyhnanou jako potrat – protože v ní nebyl duch.

²⁸Všechno to byla neomezená temnota a bezedná voda.

²⁹Když Pistis viděla, co vzniklo z jejího defektu, znepokojila se.

³⁰A znepokojení se objevilo jako strašlivý výtvor, spěchalo k ní v chaosu.

³¹Otočila se k němu a foukla mu do tváře v propasti pod všemi nebesy.

³²A když Pistis Sofie chtěla, aby ta bezduchá věc dostala podobu a vládla hmotě i všem jejím silám, poprvé se objevil vládce z vod, se lvím vzhledem, androgynní, s velkou autoritou, nevědoucí, odkud přišel.

³³Když Pistis Sofie viděla, jak se pohybuje v hlubině vod, řekla mu: „Dítě, projdi sem,“ což znamená 'Yaldabaoth'.

³⁴Od toho dne se objevil princip slovního vyjádření, který dosáhl bohů, andělů i lidí.

³⁵A co vzniklo ze slovního vyjádření, bohové, andělé i lidé dokončili.

³⁶Vládce Yaltabaoth nevěděl o síle Pistis: neviděl její tvář, ale viděl ve vodě podobu, co s ním mluvila.

³⁷A kvůli tomu hlasu se nazval 'Yaldabaoth'.

³⁸Ale dokonalí ho nazývají 'Ariael', protože byl jako lev.

³⁹Když získal autoritu nad hmotou, Pistis Sofie se stáhla nahoru ke svému světlu.

⁴⁰Když vládce viděl svou velikost – a viděl jen sám sebe, nic jiného než vodu a temnotu – myslel si, že existuje jen on.

⁴¹Jeho autorita se dokončila slovním vyjádřením: objevil se jako duch pohybující se nad vodami.

⁴²A když se ten duch objevil, vládce oddělil vodní hmotu.

⁴³A co bylo suché, rozdělilo se na jiné místo.

⁴⁴Z hmoty si udělal příbytek a nazval ho 'nebe'.

⁴⁵A z hmoty udělal podnožku a nazval ji 'země'.

⁴⁶Pak vládce měl myšlenku podle své přirozenosti – slovním vyjádřením stvořil androgyna.

⁴⁷Otevřel ústa a zakukal na něj.

⁴⁸Když otevřel oči, podíval se na otce a řekl: „Eee!“

⁴⁹Otec ho nazval Eee-a-o ('Yao').

⁵⁰Pak stvořil druhého syna.

⁵¹Zakukal na něj.

⁵²Ten otevřel oči a řekl otci: „Eh!“

⁵³Otec ho nazval 'Eloai'.

⁵⁴Pak stvořil třetího syna.

⁵⁵Zakukal na něj.

⁵⁶Ten otevřel oči a řekl: „Asss!“

⁵⁷Otec ho nazval 'Astaphaios'.

⁵⁸To jsou tři synové jejich otce.

⁵⁹Sedm se objevilo v chaosu, androgynní.

⁶⁰Mají mužská jména a ženská jména.

⁶¹Ženské jméno je Pronoia Sambathas, což je 'týden'.

⁶²A jeho syn se jmenuje Yao: ženské jméno Panství.

⁶³Sabaoth: ženské Deita.

⁶⁴Adonaios: ženské Království.

⁶⁵Elaios: ženské Žárlivost.

⁶⁶Oraios: ženské Bohatství.

⁶⁷A Astaphaios: ženské Moudrost.

⁶⁸To jsou sedm sil sedmi nebes chaosu.

⁶⁹Narodili se androgynní podle nesmrtelného vzoru před nimi, podle přání Pistis, aby podobnost toho, co existovalo od počátku, vládla až do konce.

⁷⁰Účinek těch jmen a sílu mužských entit najdeš v Archandělské knize proroka Mojžíše, ženská jména v první knize Noraie.

⁷¹První rodič Yaldabaoth, protože měl velké autority, stvořil nebesy pro každého ze svých potomků slovním vyjádřením – krásná, jako příbytky – a v každém nebi stvořil velké slávy, sedmkrát výtečné.

⁷²Trůny, paláce, chrámy, vozy a panenské duchy až k neviditelnému a jejich slávy, každý má to ve svém nebi; mocné armády bohů, pánů, andělů, archandělů – nesčetné myriády – aby sloužili.

⁷³Popis toho najdeš přesně v prvním Účtu Oraie.

⁷⁴A dokončili se od tohoto nebe až k šestému nebi Sofie.

⁷⁵Nebe a jeho země byly zničeny rušitelem pod nimi všemi.

⁷⁶A šest nebes se otřáslo násilně; síly chaosu věděly, kdo zničil nebe pod nimi.

⁷⁷Když Pistis poznala rozbití z poruchy, poslala svůj dech, svázala ho a svrhla do Tartaru.

⁷⁸Od toho dne se nebe se zemí upevnilo skrze Sofii, dceru Yaldabaotha, která je pod nimi všemi.

⁷⁹Když se nebesy upevnila se svými silami a správou, první rodič se stal drzým.

⁸⁰Byl uctíván celou armádou andělů.

⁸¹Všichni bohové a jejich andělé mu dávali požehnání a čest.

⁸²A on se radoval a neustále se chlubil: „Nepotřebuju nikoho.“

⁸³Řekl: „Já jsem Bůh a není jiný kromě mě.“

⁸⁴A když to řekl, zhřešil proti všem nesmrtelným, kteří odpovídají.

⁸⁵A oni mu to přičetli.

⁸⁶Pak Pistis viděla bezbožnost hlavního vládce, naplnila se hněvem.

⁸⁷Byla neviditelná.

⁸⁸Řekla: „Ty jsi slepý k vyššímu světlu a tvá pýcha tě zničí.“

⁸⁹Když Pistis viděla bezbožnost toho hlavního vládce, naplnila se hněvem.

⁹⁰Byla neviditelná.

⁹¹Řekla: „Mýlíš se, Samaeli,“ což znamená „slepý bože“.

⁹²„Existuje nesmrtelný člověk světla, který byl před tebou, a objeví se mezi tvými vytvořenými podobami; bude po tobě šlapat jako hrnčíř formující hlínu.

⁹³A ty sestoupíš se svými k matce, do propasti, kterou jsi nazval 'nebe', a budeš žít v temnotě, kterou jsi vytvořil.“

⁹⁴Když to Pistis řekla, ukázala mu svůj obraz ve vodách, aby viděl, že existuje někdo nahoře.

⁹⁵Vládce se podíval a viděl, že je tu někdo podobný jemu, ale lepší – a to ho rozlítilo.

⁹⁶Řekl: „Když jsem sám, kdo je tenhle?“

⁹⁷A začal tvořit nové věci, aby ukázal svou moc.

⁹⁸Ale Pistis ho předběhla – poslala svůj dech dolů a vytvořila Adama, prvního člověka, z hlíny, která byla pod ním.

⁹⁹Adam byl bez ducha, jen hmota, ale Pistis ho naplnila svým dechem a dal mu život.

¹⁰⁰Když Yaldabaoth viděl Adama, žárlil a chtěl ho ukrást.

¹⁰¹Vzal ho do svého ráje, ale Adam byl prázdný, bez duše.

¹⁰²Takže Pistis poslala Sofii, aby mu dala světlo – a ta ho naplnila duchem.

¹⁰³Adam se probudil a řekl: „To je dobré!“

¹⁰⁴A Yaldabaoth ho viděl a řekl: „Teď je lepší než já.“

¹⁰⁵Tak ho hodil do temnoty, ale Adam zůstal živý.

¹⁰⁶Pak Yaldabaoth stvořil Evu z Adamova boku, aby ho svázal.

¹⁰⁷Ale Eva byla plná světla a řekla Adamovi: „Pojď, pojďme ven z tohoto místa.“

¹⁰⁸A oni utekli z ráje, protože poznali pravdu.

¹⁰⁹Yaldabaoth je proklel a řekl: „Budete trpět.“

¹¹⁰Ale oni měli gnózi – znali cestu zpátky k světlu.

¹¹¹A tak se začalo osvobození lidstva.

¹¹²Pistis se vrátila nahoru a řekla: „Teď je čas.“

¹¹³A světlo se rozlilo do chaosu.

¹¹⁴Končí to tak, že všechno, co bylo stvořeno v temnotě, se vrátí k světlu – díky gnózi a pravdě.