Praktická novověká gnóze – Philip K. Dick

GNÓZE PODLE SPISOVATELE

PHILIPA KINDREDA DICKA

UPOZORNĚNÍ K ČETBĚ – SPISOVATEL PHILIP KINDRED DICK, DÁLE JEN VE

ZKRATCE PKD/PRVNÍ LEKCE CESTA RADIKÁLNÍHO PÁTRÁNÍ (THE PATH OF

RADICAL INQUIRY)

Spisovatel PKD měl ve své tvorbě – tedy ve svých povídkách, románech i filozofických – (novo) gnostických tezích mnoho revolučních myšlenek. Ne, že by ty myšlenky byly úplně nové, ale přesně jako to musí dělat v širším pohledu každá nová lidská generace, p řehodnotí (na základě svého subjektivního současného pohledu) pravdu a realitu po svém, pro svoji aktuální dobu, tak to platí i u jednotlivců. U jednotlivců znamená tato cesta ještě více – musí podrobit všechny myšlenky minulých generací a jejich myslitelů (vědy – všech částí vědy, náboženství, spirituality, filozofie) radikálnímu zkoumání. Spisovatel a (novo) gnostik PKD nazval tuto cestu pro sebe i ostatní jako Cestu Radikálního pátrání (the Path of Radical Inquiry). Tato cesta, tedy Cesta Radikálního pátrání (the Path of Radical Inquiry) , zahrnuje v prvé řadě zpochybnění všeho, co doposud znáte a co jste poznali v jakékoli oblasti vědění. Žádná oblast není TABU, a neexistuje jakákoliv možnost zpochybnění obejít, protože bez extrémního radikálního zpochybnění nemůžete jít svobodně dopředu. Představte si, že

jste se stali lokomotivou, a vyjeli jste z dílny, kde Vás mistr železničního stavitelství doladil do absolutního stavu dokonalosti, a najednou, když stojíte na té koleji, na kterou Vás pan strojvůdce z dílny po dokončení vyvezl, čekáte, že za Vámi připojí to nejlepší, co by připojit mohli – nekonečnou řadu královských vozů postavených s absolutním luxusem pro své pasažéry, anebo dokonce se stanete ještě něčím jiným, třeba tím nejúžasnějším vlakem na světě – Orient expresem. Ale stane se něco strašného, a teď zpět k člověku od lokomotivy, protože Vy jste „Boží jiskrou“ v lidském těle, tedy jste tím nejlepším ztraceným kouskem Božím v lidské těle a najednou jste vnořeni skrze fyzické zrození do tohoto světa. Kdybyste byli jen tou lokomotivou, tak k Vám připojí místo královského spřežení vagonů nebo Orient expresu jen i přes Váš nový a dokonalý lesk nakonec třeba i jen vozy s uhlím, ale to prostě jako lokomotiva přijmete, protože lokomotiva má sloužit jen jako užitečný nástroj, ale tady, tady je ta změna k lidství, kde už mé podobenství nestačí. Obrázek – VALIS285 Ano člověk není lokomotiva, nástroj a má v sobě od narození „Boží jiskru“ a skutečně nemá určenou přesnou cestu jako technické (zcela účelové) zařízení – lokomotiva. Člověk s „Boží jiskrou“ je předurčen ke svobodě, svobodě nesvázané Farizejstvím. Takže nesmíme k člověku připojovat žádné vagony, a musíme nechat na každém, ať si i třeba mylně připojí na nějaký čas, navzdory všem i třeba ty nejhorší vagóny plné špíny a kalu, ale přejme spíše každému, aby si připojil jen to nejlepší, co potáhne sebou celý život. A tady je ten kámen úrazu, který ničí v člověku kámen základní – úhelný (ten s Boží jiskrou) a to ten kámen úrazu, že ke každému člověku je na začátku, ať chce nebo nechce připojeno mnoho vagónu s uhlím, kalem, močkou, výkaly – omluva za výrazy, ale jina k to nelze nazvat, lhal bych jako Ti vytříbení džentlmeni, co spiritualitu pojímají jako děsivě slušný příběh. Ano, člověk není lokomotiva, nástroj a má v sobě od narození „Boží jiskru“. Skutečně nemá určenou přesnou cestu jako technické (zcela účelové) zařízení – lokomotiva. Člověk s „Boží jiskrou“ je předurčen ke svobodě, svobodě nesvázané Farizejstvím. Takže nesmíme k člověku připojovat žádné vagony, a musíme nechat na každém, ať si i třeba mylně připojí na nějaký čas, navzdory všem i třeba ty nejhorší vagóny plné špíny a kalu. Ale přejme spíše každému, aby si připojil jen to nejlepší, co potáhne sebou celý život. A tady je ten kámen úrazu, který ničí v člověku kámen základní – úhelný (ten s Boží jiskrou). A to ten kámen úrazu, že ke každému člověku je na začátku, ať chce nebo nechce, připojeno mnoho vagónů s uhlím, kalem, močkou, výkaly – omluva za výrazy, ale ji nak to nelze nazvat. Lhal bych jako ti vytříbení džentlmeni, co spiritualitu pojímají jako děsivě slušný příběh. Jenže tím vším, co může člověka naprosto odbourat, se ničí právě ona „Boží jiskra“. A zastavit to lze jedině tím, že přichází milost (Boží) a vy si v darovaném zázraku anamnézy (rozvzpomenutí se na všechno) uvědomíte, že musíte udělat jednu jedinou věc – musíte se zbavit všeho, co vám předchozí generace připojili jako dar – (ukradený ne – dar) za vaši lokomotivu (tedy váš život) a tedy se zbavit všech těchto vagonů právě v Cestě Radikálního pátrání (the Path of Radical Inquiry). Pokud nezačnete vše zpochybňovat, nerozbijete všechny základy na padrť, nenecháte kámen na kameni, a nevymetete ze svého chrámu lidského srdce bičem všechny Farizejské pou čky, naučenou spiritualitu v zajetí 285 Zdroj: Video záběr z filmu Radio Free Albemuth - https://www.imdb.com/title/tt1129396/

scholastických vševědoucích učitelů s bílým vousem, tak se nikam nedostanete. Takže praxe, ne teorie Cesty Radikálního pátrání (the Path of Radical Inquiry) zahrnuje celoživotní praktickou cestu každodenního poctivého odstřihávání se od všeho, co zabíjí „Boží jiskru“ v nás, a nutí nás každou pochybnost, kterou o čemkoliv máme, a to hlavně i pochybnosti o Bohu dovést až do ad absurdum. Protože, když to neuděláme poctivě, tak jsme promarnili příležitost ke skutečné změně. A nejenom že nepotkáme sebe a svou (B oží vzácnou jiskru), ale také mineme na falešné cestě skutečného Živoucího Jediného Pravého Dobrého Boha – Logos zjeveného v Ježíši Kristu, a to bude ta nejsmutnější věc ve vesmíru.

PHILDICKIAN GNOSTICISM – ÚVODNÍ SLOVO

Na počátku této podrobné studie je dobré upozornit, že Dickův (novo) gnosticismus (v angličtině pojmenován jako Phildickian Gnosticism) 286 spisovatele Philipa Kindreda Dicka287 vychází z přímého osobního prožitého poznání – gnóze PKD. Jeho gnóze, ale obsahuje jeho vnitřní subjektivní odraz vnitřního poznání z přímého kontaktu s Božstvím, a také jeho kompletní pochopení (staro) i (novo) gnosticismu, na úrovni jeho podrobných znal ostí. Ke znalostem PKD je dobré uvést, že měl podrobné znalosti od řecké filozofie až po znalosti světových náboženství, a to i těch méně známých, ale i k těm nejznámějším. Jemu osobně byla nejbližší křesťanská tradice, ale tuto chápal ve svém subjektivním pojetí, a to i na základě přímého poznání – jeho gnóze vycházela z přímého kontaktu s Božstvím. Nebyl tedy určitě křesťanem ortodoxním, či dle (staro) gnóze protoortodoxním 288, ale dle všech zatím dostupných informací, byl se vší (možnou) pravděpodobností (novo) gnostikem/gnostickým křesťanem. Základem jeho křesťanské filozofie, ale nebyl „boj“ s druhými, ortodoxními křesťany, ale spíše jeho vlastní alternativa chápání křesťans ké víry – dle jeho pojetí „Ryby (křesťané) nemohou nést zbraně.“289 Ke studii je třeba také upřesnit, že studie se tedy, již podle názvu, zabývá celou šíří rozměru náboženství, spirituality a filosofie, kterou spisovatel a (novo) gnostik Philip Kindred Dick přinesl - ne tedy jenom nejznámější zkušeností - zkušeností PhilDickian Gnosticism – The Gnosis of Philip K. Dick in The Exegesis of 2 -3-74 (Dickianský (novo) gnosticismus - gnostická zkušenost Philipa K. Dicka v díle The 286Pojmenování PHILDICKIAN GNOSTICISM souvisí s webem https://dickiangnosticism.wordpress.com/; který zpracovává podrobně pohled PKD na (novo) a (staro) gnosticismus v tvorbě PKD 287 Spisovatel scifi a (novo) gnostik Philip Kindred Dick, dále jen PKD 288 Termín PROTOORTODOXNÍ KŘESŤANSTVÍ používá nyní autor Daniel McCoy na webu Gnosticism Explained (The History, Mythology, and Worldview of Gnostic Christianity) k vysvětlení počátků gnostického křesťanství, kdy proto-ortodoxní křesťané (dnešní ortodoxní) byly pouze z jednou skupin mezi křesťany (ve stejné době zmiňuje hlavně dvě školy křesťanů gnostické tradice – Valentiány, a Sethiány); zdroj informace - Gnostic Sects https://gnosticismexplained.org/gnostic-sects/ 289 Viz. Článek Uroboros: Ryby nemohou nést zbraně aneb do víry (věrouky) nikdy nepatří Strach jako prostředek pro ovládání lidí [Copyright ©] - https://samanskecesty.wordpress.com/2021/05/10/uroboros- ryby-nemohou-nest-zbrane-aneb-do-viry-verouky-nikdy-nepatri-strach-jako-prostredek-pro-ovladani- lidi/; v anglickém jazyce – https://samanskecesty.wordpress.com/2021/05/12/uroboros-fish-cant-bear- arms-or-in-the-belief-faith-never-belongs-fear-as-a-means-of-controlling-peoplecopyright/)

Exegesis 2 -3 -74)290, ale také dalším náboženským a spirituálním rozměrem, který nastínil i mimo zkušenost 2 -3-74, ve své komplexní tvorbě - nejen spisovatelské (romány, povídky) ale také v dalších esejích, článcích, tezích a studiích, ale i rozhovorech, ve kterých komunikova l o svých jedinečných zkušenostech napřímo s diváky na různých konferencích. 290 2–3–74 - Přímá gnostická (náboženská, spirituální, filozofická) zkušenost PKD v období února a března 1974; touto událostí nastala dle PKD tzv. obnova času, což je nejvýznamnější kosmická událost v historii lidstva. Je to oslava znovuzrozeného (novo) gnostika PKD, a tato událost je zároveň vnímána jako bod obratu PKD ke (novo) gnózi. Zkušenosti z události 2-3–74 se staly pouze základem, další zkušenosti PKD prožíval až do konce svého života. Tuto zkušenost zapracoval hlavně do své tvorby v celé šíři, a do The Exegesis: což je vrcholné mystické (novo) gnostické dílo PKD, ve kterém shrnuje poznání, které nabyl v průběhu přímé gnóze – v tzv. anamnéze (srovnatelné např. svým rozměrem a kvalitou s dílem psychologa a spisovatele Carla Gustava Junga a jeho tzv. Červenou knihu)

Phil Dick, Nicole & Gary Panter and K. W. Jeter.

OSOBNÍ ÚVOD

Dnes máme díky celosvětovětové informační a komunikační síti internetu propojující nyní zdrojové prameny navzájem dostatek informací, a tím se nám otevřela možnost mít k dispozici, pro ověřování informací celou šířku dostupných znalostí, které výzkumníci před námi neměli. Už ani neexistuje vcelku žádná jazyková bariéra, protože možnosti nejen automatických překladů z jazyka do jazyka se změnily i tím, jak je v moderních překladačích zapracována sofistikovaná učící se umělá inteligence. Výmluvy tedy k výzkumu padly, a my dnes můžeme zkoumat extrémně dopodrobna. V případě spisovatele PKD, je ale také důležitá jedna věc ve výzkumu – musíme se naučit pracovat s celou šíří jeho vědomostí, která se možná neodrazila v akademickém vzdělání, ale jeho znalosti, které nabyl v průběhu přímé gnóze po v tzv. anamnéze (sejmutí závoje nevědomosti) jsou značně rozšířeny. V klasickém vzdělání šíře jeho znalostí zahrnují jeho inspirativní princip sebevzdělávání, kdy i v době bez internetu nastudoval díla většiny světových náboženství, řecké i římské myslitele antického světa, a také se seznámil s moderní podobou i komplexním vývojem nových spiritualit – pracoval s písemnou kompletní edicí tehdy dostupné encyklopedie – Encyclopedia Britannica.291 Tato je dnes, pro nás, k dispozici v plné šíři online. Pokud tedy chcete dopodrobna studovat Philipa Kindreda Dicka, tak Vám, a za to upřímně ručím nedá žádnou myšlenku, kterou chce předat, zadarmo, naopak, často výzkumníka doslova vrhne do víru autorů od staré historie až po nejnovější myslitele, a donutí Vás, jako mě, velice podrobně se podívat na ty myslitele, od kterých citoval myšlenky, ale nejen jakoby podle slovníku, ale s plným porozuměním tématu, o kterém psal nebo hovořil daný myslitel. Nevyhnete se tomu, tak komplexní, a i nadmíru úžasné vyučování řecké filozofie jsem podobnou formou nezažil.292 Vrcholem, tedy oním nejvíc fascinujícím dílem PKD – je kniha, ze které je možno čerpat a kterou po sobě na světě podobně zanechal, stejně podobně jako psycholog a spisovatel Carl Gustav Jung svoji tzv. Červenou knihu v přeneseném významu, ale pojmenoval ji The Exegesis.293 Je pravdou, že The Exegesis je vrcholné mystické (novo) gnostické dílo, ve kterém shrnuje poznání, které nabyl v průběhu přímé gnóze – v tzv. anamnéze. Stejně jako psycholog a spisovatel Carl Gustav Jung, se přihlásil tímto odkazem touto knihou, k tradici (staro) i (novo) gnóze. Ještě k tomu dodám, že 291 Encyclopedia Britannica | Britannica – (Zdroj - https://www.britannica.com) 292 Archivní článek: Philip K. Dick ve filosofii: Krátký rozhovor (vztah i k řecké filosofii) (Zdroj - https://samanskecesty.wordpress.com/2021/04/14/archivni-clanek-philip-k-dick-ve-filosofii-kratky- rozhovor-vztah-i-k-recke-filosofii/; originál v angličtině zde https://www.academia.edu/2054187/Philip_K_Dick_on_philosophy_a_brief_interview) 293 The Exegesis: je vrcholné mystické (novo) gnostické dílo PKD, ve kterém shrnuje poznání, které nabyl v průběhu přímé gnóze – v tzv. anamnéze (srovnatelné např. svým rozměrem a kvalitou s dílem psychologa a spisovatele Carla Gustava Junga a jeho tzv. Červenou knihu)

podobně jako PKD, tak i Carl Gustav Jung napsal zajímavý (novo) gnostický apokryf – a to jménem Septem Sermones Ad Mortuos – „Sedm kázání k mrtvým.“294 K doplnění ještě uvádím, že existuje podobný spis od PKD – a to Tractates: Cryptica Scriptura295. Na závěr osobního úvodu: Tento článek je napsán z několika důvodů. V prvé řadě měl by měl být podrobným přehledem mého stávajícího osobního výzkumu (stále probíhajícího výzkumu) spisovatele scifi a (novo) gnostika Philipa Kindreda Dicka, kdy tento výzkum není ukončený, je takříkajíc na cestě, na které stále nacházím nové a nové podněty, o kterých jsem ještě nedávno ani netušil. V průběhu podrobného studia se stále do základu seznamuji s romány, povídkami i s další tvorbou Philipa Kindreda Dicka (i náboženst ví, a spirituality), zejména v návaznosti na jeho vrcholné mystické gnostické dílo The Exegesis, ve kterém shrnuje poznání, které nabyl v průběhu přímé gnóze v tzv. anamnéze.

VYSVĚTLENÍ POJMŮ DLE (NOVO) GNOSTIKA A SPISOVATELE PKD

Na vrcholu (novo) gnostického pantheonu ve PhilDickian Gnosticism je JEDINÝ PRAVÝ DOBRÝ BŮH 296, v angličtině se používá termín THE TRUE GOOD GOD – nebo ALIEN GOD. Základní vlastností tohoto Boha je jeho absolutní dobrá podstata, nemůže být nikdy obrazem Zla, toto pojetí (novo) gnosticismu dle PKD – a jeho PHILDICKIAN GNOSTICISM se ztotožňuje jak s p ohledem (staro) gnosticismu v pojetí společenství Valentiánů i Sethiánů 297. Na počátku tedy nebyl Stvořitel, v němž by bylo obsaženo DOBRO i ZLO, ale pouze Stvořitel, skutečný JEDINÝ PRAVÝ DOBRÝ BŮH, který v sobě nenesl obraz Zla, v žádné podobě. PKD tedy přijímá pohled (staro) gnosticismu a 294 Septem Sermones ad Mortuos „Sedm kázání k mrtvým. “ (Zdroj - https://en.wikipedia.org/wiki/Seven_Sermons_to_the_Dead) 295 Tractates: Cryptica Scriptura – Tento pozoruhodný dokument (odtud dále označovaný jako „Tractates Cryptica Scriptura“) obsahuje základní filozofie Philipa K. Dicka a poskytuje nám vynikající východisko pro naši diskusi. Původně vyšla v roce 1981, rok před jeho smrtí, obsahuje podle mého názoru nejstručnější shrnutí PhilDickian Gnosticismu (tedy způsobu Dickova myšlení). Co nám Tractates Cryptica Scriptura říká o povaze reality a jak bychom ji mohli interpretovat v duchovním kontextu? Mohli bychom se pozastavit nad některými výstřednějšími rysy, které se v Tractates Cryptica Scriptura vyskytují, jako jsou zmínky o Ikhnatonu (pozn. ed. – česky Achnaton) a tříokých mimozemšťanech, kteří se zjevují Dogonům, ale prozatím se zaměřme na zásadní poselství týkající se reality a podstaty lidstva. (Zdroj – https://dickiangnosticism.wordpress.com/2017/10/28/tractates-cryptica-scriptural/). 296 Podrobné vysvětlení editora – Alien God True Good God (ale také Urgrund – „Bezedno") je – Neznámý Jediný Pravý Dobrý Bůh – Ultimátní Stvořitel, který je vtělen do (Logosu) Ježíše Krista. Urgrund – „Bezedno“ je motivován hledat nástroj pro sebeuvědomění, sebepoznání, objektivní názor nebo hodnocení a pochopení podstaty sebe sama (je to obrovský živý organismus, vnitřně – bez tohoto zrcadla – bez vlastností a aspektů, a proto potřebuje empirický svět jako odraz, kterým by se mohl „vidět. “ Urgrund – „Bezedno“ sestrojil artefakt (Zebra) promítající realitu (neboli Demiurga; srov. Platón a gnostici), který pak na povel promítl (stvořil) první fázi světa, který známe. Artefakt si neuvědomuje, že je artefaktem; nevnímá existenci Urgrundu (v termínech, kterým by artefakt rozuměl, Urgrund není, spíše, než je), a představuje si sám sebe jako Boha, jediného skutečného Boha. 297 The Classic Gnostics (“Sethians”) - https://gnosticismexplained.org/the-classic-gnostics-sethians/; Valentinus and the Valentinians - https://gnosticismexplained.org/valentinus-and-the-valentinians/

neztotožňuje JEDINÉHO PRAVÉHO DOBRÉHO BOHA s podstavou DEMIURGA 298, tedy stvořitele – řemeslníka fyzického světa a tím se ztotožňuje s pohledem (staro) gnosticismu. V gnostickém příběhu následuje THE MIND – NOUS – MYSL299, v angličtině se používá ve PhilDickian Gnosticism termín THE MIND a jedná se o přímý pohled a promítnutí JEDINÉHO PRAVÉHO DOBRÉHO BOHA do zrcadla reality, dochází k emanaci – v angličtině Emanationism (která vidí veškeré stvoření jako nechtěný, nutný a s pontánní výron kontingentních bytostí sestupné dokonalosti – z nekonečné, nezmenšené a nezměněné prvotní substance) 300 + 301. V přeneseném gnostickém 298 Demiurg (Artefakt, zebra, Pán Napodoby, stvořitel a pán světa tohoto) – na počátku před stvořením světa Alien God True Good God (Neznámý Jediný Pravý Dobrý Bůh – Logos) - ale také Urgrund – „Bezedno" sestrojil artefakt promítajícího fyzickou realitu – tedy Demiurga; který pak na povel promítl (stvořil) první fázi světa, kterou známe. Artefakt – Demiurg si neuvědomuje, že je artefaktem; nevnímá existenci Urgrundu (v termínech, kterým by artefakt rozuměl, Urgrund není, spíše, než je), a představuje si sám sebe jako Demiurga – Boha, jediného skutečného Boha – je proto nazýván i Iracionálním nepříčetným napodobovatelem reality. 299 Podrobné vysvětlení editora (zdroj – Nús (řecky νοῦς) je jedním z hlavních pojmů klasické řecké filozofie. Dovysvětlení - "Nous (řecky "mysl" nebo "intelekt") ve filozofii znamená schopnost intelektuálního chápání a intuitivního myšlení. Používá se v užším smyslu, odlišuje se od diskurzivního myšlení a vztahuje se na chápání věčných inteligibilních substancí a prvních principů. Někdy se ztotožňuje s nejvyšším nebo božským intelektem. " (Zdroj – Encyclopedia Britannica | Britannica – heslo Nous – Greek philosophy https://www.britannica.com/topic/nous) 300Emanationismus (filozofie a teologie) - filozofická a teologická teorie, která vidí veškeré stvoření jako nechtěný, nutný a spontánní výron kontingentních bytostí sestupné dokonalosti – z nekonečné, nezmenšené a nezměněné prvotní substance. Typicky se jako analogie používá světlo: komunikuje se neustále, zůstává neměnné a sdílí svůj jas úměrně blízkosti svého objektu. Emanationismus vylučuje stvoření z nicoty. Někteří badatelé řadí emanacionismus k panteismu navzdory jejich odlišnostem; emanacionismus však netvrdí, že Bůh je imanentní v konečném světě. Náznaky tohoto učení se objevují v prvních dvou stoletích našeho letopočtu ve spisech helénistického židovského filozofa Filóna a Basilida a Valentina, zakladatelů gnostických škol (zdůrazňujících esoterické poznání); jeho klasickou formulaci však nacházíme u neoplatoniků, jako byli Plótínos a Proklos. V gnostickém náboženství hrála významnou roli. Ranní křesťanští autoři tento koncept upravili tak, aby vysvětloval trojici božských osob. Židovská kabala, systém mystiky, teosofie a konání zázraků, tuto nauku vysvětluje; používali ji také logikové 16. a 17. století. Po Gottfriedu Wilhelmu Leibnizovi však nauka ztratila přívržence; a dnes ji vytlačily evoluční teorie. (Zdroj - https://www.britannica.com/topic/emanationism) 301 Podrobné vysvětlení editora (zdroj – Nús (řecky νοῦς) Překládá se zpravidla jako mysl, rozum (lat. ratio), intelekt (intellectus); není však rozumem pouze lidským, nýbrž často také kosmickým principem, podle něhož se všechny věci řídí. V tomto smyslu o něm hovořil Anaxagorás z Klazomen (5. století př. n. l.), podle něhož to byl právě Nús, co uspořádalo původní chaos v harmonii: „Ostatní podíly mají účast ve všem, Nús (mysl) je však neomezený, samovládný, a není smíšený s žádnou věcí, nýbrž pouze on sám je sám u sebe. Vždyť kdyby nebyl sám o sobě a byl smíšen s něčím jiným, […] přimíšeniny by mu bránily, takže by nad žádnou věcí nevládl tak, jako je-li pouze sám o sobě. Je totiž ze všeho nejjemnější a nejčistší, drží všechno poznání (gnómé) o všem a má největší sílu. A všemu, co má duši, menšímu i většímu, všemu vládne Nús. “ zdroj citace — B 12 ze Simplikiova komentáře k Aristotelově Fysice 164,24 a 156,13. Toto pojetí ovlivnilo také Platóna (přestože Anaxagoru kritizuje) a Aristotela, jehož pojetí rozpracoval Alexandros z Afrodisiady.

významu se JEDINÝ PRAVÝ DOBRÝ BŮH podíval do zrcadla vesmíru a spatřil svůj obraz, a tento jeho obraz se stal v přeneseném významu jedinečným obrazem/odrazem a tím byla stvořena oblast THE MIND – NOUS – MYSL, není to tedy přímo přítomnost JEDINÉHO, ale jeh o uchvacující pohled do zrcadla reality, čímž se začíná JEDINÝ PRAVÝ DOBRÝ BŮH podílet na stavbě světa. Zda je v tom záměr, či nikoliv, je mezi gnostiky rušná debata, byl tento pohled chybou a svět/kosmos neměl nikdy existovat?! Nebo se JEDINÝ PRAVÝ DOBRÝ BŮH podíval vědomě do zrcadla, a tak zahájil proces existence?! V té otázce je napětí, protože odpovědi nejsou jednoznačné, a tak zůstává Záměr/Omyl možným důvodem naší existence?! Poté se přesunujeme v zrcadle gnostického popisu stvoření do PALMOVÉ ZAHRADY (PLEROMA – NEBE), v angličtině ve PhilDickian Gnosticism se používá termín PALM TREE GARDEN (zkráceně PTG), PLEROMA, HEAVEN. Palmová zahrada je nazývána také neviditelným královstvím, kde lze slyšet zvony. Pojem byl důležitý také pro pozdější novoplatonismus: u Plótina je inteligibilní sféra Nús první emanací božského Jedna. (Zdroj – Wikipedie, otevřená encyklopedie – heslo Nús - https://cs.wikipedia.org)

V Palmové zahradě dochází k rozdělení a ke slovu se dostává Ženský princip zastupovaný Sofií (Moudrostí), Máří Magdalénou, a také se používá gnostický staré pojmenování ženského principu – Barbelo. V angličtině ve PhilDickian Gnosticism se používá pro ženský princip pojmenování Sophia, Mary Magdalene, Barbelo. Ve stejné rovině, tedy v Palmové zahradě se nachází na stejné úrovni také LOGOS. Jedná se o základ pro budoucí emanaci JEDINÉHO PRAVÉHO DOBRÉHO BOHA vstupujícího do světa jako LOGOS – JEŽÍŠ KRISTUS. V něm se odráží Dobrá přirozenost jeho Otce, a On, Ježíš Kristus je také Jediný, kdo Otce skutečně zná. Poté dochází k první chybě, když Ženský princip zastupovaný Sofií (Moudrostí), Máří Magdalénou, Barbelo se ÚMYSLNĚ rozhodne konat samostatně, a bez vědomí JEDINÉHO PRAVÉHO DOBRÉHO BOHA a vstoupí do procesu stvoření a zrodí sama o sobě svého syna, který ale nevychází z dokonalosti spojení s jejím mužským protějškem v Palmové zahradě, ale ani s povolením JEDINÉHO PRAVÉHO DOBRÉHO BOHA, ale je v plnosti dílem Ženského principu. Zrodí se tedy nedokonalý DEMIURG.302 DEMIURG je dle (staro) gnóze sice chtěným synem Ženské moudrosti, ale zároveň tím, že nebyl zrozen ve spolupráci s mužským partnerem Ženské moudrosti, a bez souhlasu JEDINÉHO PRAVÉHO DOBRÉHO BOHA tak se stává, vzhledem k tomu že si Barbelo později uvědomí svůj čin v plném rozsahu, vyvrženým svou matkou z Palmové zahrady do vlastního eonu. Pořád je ale potřeba mít na mysli, že DEMIURG (ARTEFAKT, ZEBRA, PÁN NAPODOBY, STVOŘITEL A PÁN SVĚTA TOHOTO) není pravým Stvořitelem, ale na počátku před stvořením světa AL IEN GOD – TRUE GOOD GOD (NEZNÁMÝ JEDINÝ PRAVÝ DOBRÝ BŮH) - ALE TAKÉ URGRUND – „BEZEDNO" sestrojil Artefakt (Demiurga) promítajícího fyzickou realitu – který pak na povel promítl (stvořil) první fázi světa, kterou známe. ARTEFAKT – DEMIURG si neuvědomuje, ž e je Artefaktem; nevnímá existenci Urgrundu (v termínech, kterým by artefakt rozuměl, Urgrund není, spíše, než je), a představuje si sám sebe jako DEMIURGA – BOHA, JEDINÉHO SKUTEČNÉHO BOHA – je proto nazýván i Iracionálním a nepříčetným, napodobovatelem reality, protože tím, že v sobě má světlo své matky, napodobuje vyšší tvář stvoření, a používá je nevědomky jako vlastní, což nedokáže rozpoznat. Na jedné straně je zde zdánlivý rozpor, zda zrození DEMIURGA bylo jen dílo Barbelo, Ženského principu v aktu neposlušnosti, anebo druhá možnost, ta více (staro) gnostická, že DEMIURG byl nakonec stvořen kvůli Vyšší moci, při sledování chyby Barbelo, Ženského principu. Obě možnosti se navzájem v gnostickém myšlení prolínají a nejsou se sebou v žádném rozporu. I tak je podivné, že Demiurg je za chybu své matky vyvržen ven z PLEROMY – NEBE pryč, do svého království. 302 Demiurg (Artefakt, zebra, Pán Napodoby, stvořitel a pán světa tohoto) – na počátku před stvořením světa Alien God True Good God (Neznámý Jediný Pravý Dobrý Bůh – Logos) - ale také Urgrund – „Bezedno" sestrojil artefakt promítajícího fyzickou realitu – tedy Demiurga; který pak na povel promítl (stvořil) první fázi světa, kterou známe. Artefakt – Demiurg si neuvědomuje, že je artefaktem; nevnímá existenci Urgrundu (v termínech, kterým by artefakt rozuměl, Urgrund není, spíše, než je), a představuje si sám sebe jako Demiurga – Boha, jediného skutečného Boha – je proto nazýván i Iracionálním nepříčetným napodobovatelem reality.

Ženský princip, když si uvědomí chybu, učiní pokání a požádá o plnou pomoc JEDINÉHO PRAVÉHO DOBRÉHO BOHA. Následně dochází z Ženského principu, Barbelo ke zrození, a k emanaci Svatého Ducha, Ruah Adonai – Ženského principu, který se spojí později s LOGOSEM a podílí se na emanaci LOGOSE – JEŽÍŠE KRISTA. Tím opouštíme svět Palmové zahrady a řítíme se dolů, směrem až fyzickému světu. Na další úrovni, na které se nachází DEMIURG dochází už z přímé vůle DEMIURGA, ke stvoření světa/kosmu. Nezapomeňme na to, ARTEFAKT – DEMIURG si neuvědomuje, že je Artefaktem; nevnímá existenci Urgrundu (v termínech, kterým by artefakt rozuměl, Urgrund nen í, spíše, než je), a představuje si sám sebe pořád jako DEMIURGA – BOHA, JEDINÉHO SKUTEČNÉHO BOHA – je proto nazýván i Iracionálním nepříčetným napodobovatelem reality. PKD DEMIURGA ztotožňuje se židovským stvořitelem YHWH, ale toto ztotožnění PKD není v t omto bodu plným ztotožněním v souladu se (staro) gnózí, tento proud je trochu rozporuplný, ale v rámci pochopení je to i jedna z možností pochopení, která v PHILDICKIAN GNOSTICISM nalézá své místo. Někteří autoři, jako CARL GUSTAV JUNG 303 jde ještě dále, pro něho je DEMIURG nejen ztotožněn s YHWH, ale také s ABRAXASEM, který představuje nedělitelnou jednotu DOBRA i ZLA v jednom myšlení i skutku. Toto své pojetí vysvětlení přináší Carl Gustav Jung v knize Septem Sermones ad Mortuos– „Sedm kázání k mrtvým.“304

∎

Abraxas, psáno též Abrasax, sled řeckých písmen považovaný za slovo a dříve vepsaný na amulety, talismany a drahokamy v domnění, že má magické vlastnosti. Ve 2. století n. l. některé gnostické a jiné dualistické sekty, které považovaly hmotu za zlo a ducha za dobro a tvrdily, že spás a přichází skrze ezoterické poznání neboli gnózi, Abraxase personifikovaly a iniciovaly kult, který někdy souvisel s uctíváním boha slunce. Basilides z 303 Carl Jung, celým jménem Carl Gustav Jung, (narozen 26. července 1875, Kesswil, Švýcarsko – zemřel 6. června 1961, Küsnacht), švýcarský psycholog a psychiatr, který založil analytickou psychologii, v některých ohledech reakci na psychoanalýzu Sigmunda Freuda. Jung navrhl a rozvinul pojmy extravertní a introvertní osobnost, archetypy a kolektivní nevědomí. Jeho dílo mělo vliv na psychiatrii a na studium náboženství, literatury a příbuzných oborů. (Zdroj – Carl Jung, https://www.britannica.com/biography/Carl-Jung) 304 C. G. Jung se intenzivně a se sympatiemi zajímal o ranou alternativní křesťanskou tradici, dnes známou jako gnosticismus. Jak v jeho publikovaných spisech, tak v jeho soukromých vzpomínkách lze nalézt časté a pronikavé poznámky o gnostické tradici, ačkoli po většinu Jungova života bylo téma gnosticismu prakticky neznámé všem, kromě několika málo religionistů. Jedním z klíčových dokumentů, který brzy svědčí o Jungově živém zájmu o gnosticismus, byla jeho precizně zpracovaná kniha Septem Sermones ad Mortuos – „Sedm kázání k mrtvým. “ Jung ji nechal v roce 1916 soukromě vytisknout a v následujících desetiletích její výtisky rozdával vybraným přátelům a spolupracovníkům. S Jungovým souhlasem přeložil H. G. Baynes text Kázání do angličtiny a toto vydání bylo soukromě vytištěno v roce 1925. Jung anglické vydání opět distribuoval pouze osobám, o nichž se domníval, že jsou na jeho poselství náležitě připraveny. Obecně neznámou skutečností zůstávalo, že kolem roku 1917 Jung přepsal značně rozšířenou verzi Septem Sermones také do třetí a poslední části svého návrhu rukopisu Liber Novus, do oddílu nazvaného „Scrutinies. “ Tam se Kázání objevují jako souhrnné zjevení Liber Novus. Jung existenci této delší podoby Kázání nikdy veřejně nezveřejnil a až do vydání knihy Liber Novus: Červená kniha v roce 2009 zůstala tato verze Kázání zcela nedostupná. (Odkaz na české vydání - Červená kniha Carla G. Junga)

Egypta, gnostický učitel z počátku 2. století, považoval Abraxase za nejvyšší božstvo a zdroj božských emanací, vládce všech 365 nebes neboli kruhů stvoření – jednoho pro každý den v roce. Číslo 365 odpovídá číselné hodnotě sedmi řeckých písmen, která tvoří slovo abraxas.305 DEMIURGOVO dílo ale pokračuje dál – vytváří BLACK ION PRISON – BIP. BIP je v doslovném pojetí černou železnou pastí času, vytvořená Demiurgem, aby zabránila procesu přenosu i následného šíření Živých informací. Významným nositelem BIP ve světě je jakákoli forma totalitního státu určení k zotročení člověka – v tajném kódu nazývání ŘÍŠE (např. Římská říše, Sovětský svaz, Třetí říše), která nakonec doslova udupe vlastní obyvatelstvo od Života přeměnou na stroje. Toto vězení pak DEMIURG ovládá až doposud, a vlá dne v něm jako svrchovaný panovník – vládce světa tohoto. Tím by mohl náš příběh skončit, ale nekončí, do této těžké hry života vstupuje v plné síle LOGOS.

∎

BIP je v doslovném pojetí černou železnou pastí času, vytvořená Demiurgem, aby zabránila procesu přenosu i následného šíření Živých informací. Významným nositelem BIP ve světě je jakákoli forma totalitního státu určení k zotročení člověka – v tajném kódu nazý vání ŘÍŠE (např. Římská říše, Sovětský svaz, Třetí říše), která nakonec doslova udupe vlastní obyvatelstvo od Života přeměnou na stroje. „Černá železná věznice (poněkud krkolomný překlad) – tzv. Black Iron Prison“ je PhilDickian Gnosticism koncept všudypří tomného systému sociální kontroly postulovaný v Tractates Cryptica Scriptura, shrnutí nepublikované gnostické Exegesis zahrnuté do VALIS. Dick napsal: Jednou, v laciném sci- fi románu, jsem narazil na dokonalý popis Black Iron Prison, ale zasazený do daleké budoucnosti. Takže pokud byste překryli minulost (starověký Řím) se současností (Kalifornie ve dvacátém století) a překryli s ní vzdálenou budoucnost světa mého románu Kaňte, mé slzy, řekl policista, tak bychom dostali koncept „Říše“ jako nadčasovou nebo transčasovou konstantu. Každý, kdo by tam kdy žil, tak byl žil doslova obklopen železnými zdmi věznice; všichni byli uvnitř a nikdo z nich by to nevěděl.306 Z LOGOSU dojde následně k emanaci LOGOSE – JEŽÍŠE KRISTA, na tomto procesu se ve svém pokání projevuje i Ženský princip – zastupovaný Sofií (Moudrostí), Máří Magdalénou, Barbelo a je emanován Ruah Adonai (Duch Svatý). Nyní LOGOS – JEŽÍŠ KRISTUS – mocné Slo vo Boží vstupuje do boje s Demiurgem o člověka. Následně vzbuzuje u vybraných lidí Anamnézu – ztržení závoje nevědomí vedoucí k 305 Britannica, The Editors of Encyclopaedia. "abraxas" . Encyclopedia Britannica, 3 Aug. 2023, https://www.britannica.com/topic/abraxas-sequence-of-Greek-letters. Accessed 8 April 2024. 306 Zdroj - (6) Texty inspirované z webu PhilDickian Gnosticism: Případ PhilDickian Gnosticism 2. část (2011)- (edit. překlad – [Copyright ©]

opakování ztracené paměti Loga 307 v procesu dekódování informací, které vyústilo v gnózi, znalost původu vnitřního já. A nyní se dostáváme k tomu jak (novo) gnostik a spisovatel Philip Kindred Dick prošel Anamnézou, a rozpomenul se na pravdu – a stal se tím, kdo prošel přímou gnózí, poznáním.

∎

Anamnéza, vzpomínka nebo připomínka. Anamnéza se často používá jako vyprávěcí technika v beletrii a poezii, ale i v memoárech a autobiografiích. Významným příkladem je anamnéza Marcela Prousta, kterou vyvolala chuť madeleine v prvním díle Vzpomínek na věci minulé (1913-27). Slovo pochází z řeckého anámnēsis, "vzpomínat nebo pamatovat si." (Zdroj – Anamnesis: ritual - https://www.britannica.com/art/anamnesis) Stalo se to tak, že poprvé v únoru (následně i v březnu) 1974 se přímo PKD dotkl růžový informační paprsek pocházející z vesmíru, z vesmírné sondy, kterou PKD nazval ihned VALISEM. Tato sonda sloužila, v přeneseném významu, tak jak to PKD pochopil, jako možný nástroj mimozemského boha a toto Božstvo skrze vysílač oslovilo PKD růžovým informačním paprskem, který byl vyslán přímo do mysli PKD a předalo mu první poselství (ta pak pokračovala dále, až do konce Dickova života). Termínu V.A.L.I.S. porozuměl PKD tak, že se setkal s obrovským aktivním živoucím informačním systémem, v angličtině Vast Active Living Intelligence System, ve francouzštině S.I.V.A. – c’est Système Intelligent Vivant et Agissant. V.A.L.I.S. pro PKD od začátku představoval nástroj, kterým se ho dotkl JEDINÝ PRAVÝ DOBRÝ BŮH, ale tato jistota nebyla konečná. Někdy měl zlý pocit, že se ho dotkla také jiná síla, aby si v tom udělal alespoň trochu více méně pořádek, označil si jednotlivá pochopení VALISU jako A;B;C. V.A.L.I.S. A byl projevem JEDINÉHO PRAVÉHO DOBRÉHO BOHA a vtěleného LOGOSU – JEŽÍŠE KRISTA. Pomalu a jistě, pod vlivem chápání VALISU A dospěl skrze poznání, které mu VALIS A předal k tomu, že ve vtěleném LOGOSU rozeznal spasitele Ježíše Krista a pochopil do důsledků, že se tehdy, po Kristově odchodu do nebe, a poté po zbourání Druhého Židovského Chrámu v roce 70 n.l. zastavil čas, a že ten se rozběhl znovu až od roku 1945 – od projevení se objevu staro gnostické knihovny v Nag Hammádí. DOPLŇUJÍCÍ ZÁVAŽNÁ INFORMACE K V.A.L.I.S. V.A.L.I.S. A měl být přímým zjevením JEDINÉHO PRAVÉHO DOBRÉHO BOHA a vtěleného LOGOSU – JEŽÍŠE KRISTA. Dále existuje teorie V.A.L.I.S. B, v němž už mělo dojít spíše k posunu k podivuhodnému božstvu, připomínajícího Demiurga nebo Abraxase v pojetí Carla Gustava Junga, tedy by se mělo jednat o božstvo stvořitelské, zmatené, spojující dobro 307Živé informace vyzařované VALISEM, tyto Živé informace obsahující Ducha Svatého čili Moudrost Boží – Sophii. To je podstata Gnóse.

i zlo v jednom skutku. Třetí variantou měl být destruktivní V.A.L.I.S. C, což by bylo božstvo, které by mělo absolutně nejblíže ke konání čistého Zla, tedy by se mělo jednat z pozice PKD gnóze a gnosticismu o Ďábla, Lucifera, Máru, Ahrimana – tedy o vtělení absolutního Zla, zlého našeptavače (příkladem je román – Temný obraz/A Scanner Darkly). V tomto neustále PKD ve svém díle tápal, ať se jednalo o romány, povídky, články, ale i v rozhovorech, a tuto otázku ve svém životě s největší pravděpodobností nikdy neuzavřel. Ani v The Exegesis 308 otázku úplně nezodpověděl. Určitě je dobré si ale přečíst ke srovnání kratší Tractates: Cryptica Scriptura 309, v češtině je součástí (přílohou) Knihy VALIS310

VRACÍME SE K SOUČASNOSTI

PKD pak pochopil vše v časovém sledu tak, že na časové ose světa – Anno Domini proběhl běh času takto: V roce 33 n.l. Loga vstupují na svět skrze spasitele Ježíše Krista, a přinášející gnózi; v roce 34 n.l. – se reálný čas zachvěl a zastavil částečně odchodem Ježíše Krista do nebe po ukřižování. V roce 35 n.l. – se tak zastavuje předávání živé gnóze, protože Demiurg začal svět přeměňovat intenzivněji v černou železnou pastí času – BLACK ION PRISON – BIP. A tak v roce 36 n.l. - byla skutečná gnóze poražena a zmizela ze světa lidí s posledním nositelem schovaným v egyptské poušti. Tím došlo zároveň k narušení časové osy našeho světa (podle PHILDICKIAN GNOSTICISM). Nedošlo tedy následně k druhému příchodu Krista (Parousia) 311 Následně katastrofa dospěla do závěrečné fáze dle PKD ještě tím, že byl 308 The Exegesis: je vrcholné mystické (novo) gnostické dílo PKD, ve kterém shrnuje poznání, které nabyl v průběhu přímé gnóze – v tzv. anamnéze (srovnatelné např. svým rozměrem a kvalitou s dílem psychologa a spisovatele Carla Gustava Junga a jeho tzv. Červenou knihu). 309 Tractates: Cryptica Scriptura – Tento pozoruhodný dokument (odtud dále označovaný jako „Tractates Cryptica Scriptura“) obsahuje základní filozofie Philipa K. Dicka a poskytuje nám vynikající východisko pro naši diskusi. Původně vyšla v roce 1981, rok před jeho smrtí, obsahuje podle mého názoru nejstručnější shrnutí PhilDickian Gnosticismu (tedy způsobu Dickova myšlení). Co nám Tractates Cryptica Scriptura říká o povaze reality a jak bychom ji mohli interpretovat v duchovním kontextu? Mohli bychom se pozastavit nad některými výstřednějšími rysy, které se v Tractates Cryptica Scriptura vyskytují, jako jsou zmínky o Ikhnatonu (pozn. ed. – česky Achnaton) a tříokých mimozemšťanech, kteří se zjevují Dogonům, ale prozatím se zaměřme na zásadní poselství týkající se reality a podstaty lidstva. (Zdroj – https://dickiangnosticism.wordpress.com/2017/10/28/tractates-cryptica-scriptural/). 310DICK, Philip K. Valis. Praha: Argo, 2006. ISBN 80-7203-731-5. 311 Druhý příchod, v křesťanství nazývaný také druhý příchod nebo paruzie, budoucí příchod Krista ve slávě, kdy se rozumí, že nastolí své království, bude soudit své nepřátele a odmění věrné, živé i mrtvé. Raní křesťané věřili, že advent nastane bezprostředně (viz milénium), a většina křesťanských teologů od té doby věří, že viditelné zjevení Ježíše může nastat kdykoli a že křesťané by na něj měli být stále připraveni. Tito věřící nacházejí důkazy o druhém příchodu v evangeliích (Mt 24-25; Mk 13; Lk 21,5-26; Jan 14,25-29), v knize Zjevení a v dalších biblických a tradičních pramenech. Viz také Poslední soud. (Zdroj – Second Coming/Christianity – https://www.britannica.com/topic/Second-Coming).

zničen Druhý Židovský Chrám 312 Římskou Říší v roce 70 n.l. Katastrofa tím byla dle PKD a jeho theologie dokonána. Znalosti gnóze dle PKD byly kompletně ztraceny. Nastala extrémní doba temna, a Demiurg uvěznil čas, i lidstvo do vězení černé železné pasti, a tedy začalo platit tvrzení PKD, že Římská říše nikdy nepadla.

∎

Toto pojetí připomíná pojem meme/kulturní pojem – mem, jednotka kulturní informace šířící se napodobováním. Pojem mem (z řeckého mimema, což znamená "napodobovaný") zavedl v roce 1976 britský evoluční biolog Richard Dawkins ve svém díle Sobecký gen. (Zdroj - https://www.britannica.com/topic/meme) Tato situace tedy trvala od roku 70 n.l – až do roku 1945, když byl na světlo vynesen nebývalý poklad pro ztracené lidstvo. Došlo v terminologii PKD k NHC Discovery – k nálezu staro gnostické knihovny v Nag Hammádí (navazující předtím na objev podobné knihovny v Kumránu) a na svět se dostal Plazmát, tedy Božská Živoucí entita řízená VALISEM, schopným oplodnit lidské tělo Logosem, čímž by vznikla homoplazmatická syzygie 313 s člověkem. V jednodušším gnostickém výkladu by prolnutím Plazmátu (živoucí informace připomínající pojem meme Britského evolučního biologa Richarda Dawkinsa) a Člověka, vznikl tak znovuzrozený Homeoplazmát. PKD je jako otec postmoderního (novo) gnosticismu znám jako První známý žijící Homoplazmát. A jaký je tedy výsledek?!

∎

Plazmát (Plasmate) – božská bytost, Živoucí informace oplodňující lidské tělo za účelem výroby Homoplazmátu – tedy zkřížení člověka a Živoucích informací. PKD je jako otec postmoderního (novo) gnosticismu znám jako První známý žijící Homoplazmát. Plazmát je opět plodný, šíří živé informace, a zjevení 2 -3-1974 mění navždy osobní a náboženský život PKD i těch, co se přiblížili k jeho pojetí gnóze, a začali studovat, opravdu dopodrobna jak (staro), tak (novo) gnosticismus. Reálný čas je tedy od roku 1945 opět obnoven, a je očekáván Druhý Kristův příchod.

∎

Podle popisu v Gnostic Society Library, web gnosis.org;

∎

The Nag Hammadi Library, autorky Dr. Elaine Pagels došlo k tomu, že „v prosinci 1945 provedl arabský rolník úžasný archeologický objev v 312 Herodův chrám byl opět centrem izraelského života. Byl nejen střediskem náboženských rituálů, ale také úložištěm Písma svatého a další národní literatury a místem zasedání Sanhedrinu, nejvyššího soudu židovského práva v římském období. Povstání proti Římu, které začalo v roce 66 n. l., se brzy soustředilo na Chrám a fakticky skončilo jeho zničením 9. 10. avu roku 70 n. l. V roce 70 n. l. byl Chrám zničen. (Zdroj – Temple of Jerusalem/Judaism https://www.britannica.com/topic/Temple-of-Jerusalem). 313 Eony měly tendenci vyzařovat z Boha v mužsko-ženských dvojicích zvaných „syzygie“ (singulár syzygy) (Zdroj – Lewis, Nicola Denzey. 2013. Úvod ke knize „Gnosticismus;“ „Gnosticism“ Ancient Voices, Christian Worlds (Starověké hlasy, křesťanské světy). Oxford University Press. s. 65)

Horním Egyptě. Pověsti zakrývaly okolnosti tohoto nálezu – možná proto, že objev byl náhodný a jeho prodej na černém trhu nezákonný. Po celá léta zůstávala identita objevitele neznámá. Jednou fámou byla myšlenka, že je nálezce vrahem a kryje tak svou identitu; další fámou bylo, že našel nález poblíž města Nag Hammádí v Jabal al - Tárif, horském pásmu s více než 150 jeskyněmi. Některé z těchto jeskyní, které byly původně přirozené, byly uměle opracovány a vymalovány a poté použity jako hrobová místa již v šes té dynastii, zhruba před 4300 lety, nálezce by proto mohl být označen za vykradače hrobů. O třicet let později sám objevitel, Muhammad Alí al-Sammán řekl, co se skutečně stalo a podal pravdivé vysvětlení. Dle jeho verze došlo k tomu, že předtím, než on a jeho bratři se (následně) pomstili za vraždu svého otce v krvavém sporu otcovu vrahovi, tak osedlali své velbloudy a odešli do Jabalu kopat sabach – tedy místní měkkou (kvalitní) půdu, kterou kvůli jejím vlastnostem používali k hnojení svých plodin. Kopali nejprve kolem mohutného balvanu a následně narazili na červenou kameninovou nádobu, téměř metr vysokou. Muhammad Alí váhal, aby nádobu rozbil, protože měl za to, že uvnitř může žít džin nebo duch. (Zdroj – http://www.gnosis.org/naghamm/Pagels-Gnostic- Gospels.html).