Jesse Hoffmann – Byl gnosticismus očerňován?

GNOSTICISMUS OČERŇOVÁN DÍKY

TRIKŮM DEMIURGA?

Upřímně děkuji autorovi tohoto příspěvku za přímý souhlas se zveřejněním jeho příspěvku Citace:261 Jedním z hlavních triků Demiurga je proměnit zkušenost gnóze, která je velmi subjektivní a otevřená interpretaci, v dogma, protože od určitého bodu dogma vlastně působí jako pouto na duchovní cestě. Udržuje člověka připoutaného ke struktuře, která je navr žena tak, aby nahradila jeho vnitřní nositele pravdy vnějším diktátem prostřednictvím mechanismů strachu a odměny. Mezi masami se toho dosahuje pomocí institucionalizovaného náboženství, ale tak to nezačíná. Začíná to tím, že je zasvěcenec sveden na scestí, když prožívá gnózi. Je to způsobeno tím, že počáteční fáze gnóze vlastně nafukují ego, protože vědomí člověka se dramaticky zvětšuje přílivem nebo náhlým projevem duchovní energie. Toto zvětšení zapojuje mysl do hlubokého abstraktního vhledu a člověk se dostává do extatického stavu, kdy má pocit, že se celá existence spikla, aby pozvedla jeho vliv a poselství. To může vést k tomu, že zasvěcenec má pocit, že jeho přesvědčení a jakákoli domněnka, která z jeho vhledu vyplyne, je potvrzena jako pravda a že je nyní jeho úkolem jít a vytvořit nové náboženství, které je lepší než to, co bylo předtím. Mezitím duše stojí opodál a šeptá: "Jde o lásku a rozlišování pravdy, jak se rozvíjí a jak ji zažíváme. To je to, co zachrání lidstvo, ne nějaký nový, spletitý systém víry." Ale u člověka, v němž převládá ego, nebude toto poselství vyslyšeno, nebo se smísí se všemi spletitými závěry ega, takže budoucí následovníci budou klást větší důraz na dogmatickou víru, než aby se stali projevem lásky nebo zdokonalovali své vnitřní rozlišování. Gnosticismus není ani tak rigidním dogmatem, jako spíše proměnlivým výkladem a kontemplací zkušenosti gnóze, v níž si každá generace vypůjčuje závěry předchozích generací a staví na nich, protože v těchto závěrech zasvěcenec nachází soulad s vlastními zkuš enostmi a možná i některé odpovědi, které alespoň částečně uspokojují otázky, jež vyvstávají během stádií gnóze i po nich. Existuje určitý příklon k definování atributů gnostické zkušenosti, a tím se může podobat náboženství, ale netrestá odlišné myšlení a ni se nesnaží prosadit absolutní závěry nezávislé na zkušenosti. Gnosticismus spíše zpochybňuje rigiditu a kontrolní struktury náboženství tím, že upřednostňuje seberealizaci a přímé spojení s božstvím, takže je vnímán jako hrozba pro zavedený řád i pro investice lidí do jejich víry, a proto je očerňován. Pokud se lidé seberealizují, budou umět žít v souladu s láskou a pravdou, a proto se stanou neschopnými vykonávat zlovolnou vůli nebo jednat na základě temných 261 Citace: Facebooková skupina – Gnostic Cafe; autor Jesse Hoffmann; citace online ze dne 31.7.2023; Citation: Facebook group – Gnostic Cafe; by Jesse Hoffmann; online citation dated 31.7.2023

impulsů. Nebudou také potřebovat vnějškově vnucovaný kodex chování nebo víry a nebude snadné s nimi manipulovat. To je transcendentní povaha lásky nad zákonem. Zákon je nutný pouze tam, kde chybí pochopení a vyjádření lásky. Přeměna subjektivní duchovní realizace v dogma a vytvoření mučednického hrdiny k uctívání je velkou tragédií gnóze a výrazem zbývající duchovní nezralosti lidstva a nepřekonáme ji, dokud nebudeme dostatečně moudří, abychom odmítli jak zkaženost dogmat, tak egoistické pokušení moci a vlivu, které se na cestě nabízí. Právě díky tomuto klamu jsou učení překrucována a institucionalizována, přetvářena za účelem ovládání, aby se kolektivní transcendence lidstva dále oddalovala. Jedná se o prastarý a stále trvající vzorec, v němž se zasvěcenec mění v modlu, kterou je třeba uctívat. Zčásti tuto možnost obvykle umožňují tím, že si přisvojují božskou autoritu, ale lidé, kteří chtějí absolutní odpovědi a balzám na své existenciální nejistoty, ti všichni hrají roli v udržování a upevňování systému víry, a pak jsou tu praktiky jako indoktrinace v raném věku, které narušují rozvoj schopnosti kritického myšlení a zasévají strach tak hluboko do podvědomí člověka, že jakékoli zpochybnění jeho přesvědčení otřese samotnými základy jeho pohledu na svět a identity. Takže ano, dá se říci, že gnosticismus je očerňován prostřednictvím triků Demiurga, protože uráží investice ega do dlouholetých přesvědčení a ohrožuje falešný pocit existenciální jistoty, který lidé z těchto přesvědčení odvozují. A i když existují síly, které mají v rukávu triky, jak udržet současné paradigma tím, že zasvěcence svedou k zavedení nových dogmatických systémů, stále více duší tento klam prohlédne a rozhodne se destilovat vhledy do jednodušších a srozumitelnějších poselství, která ostatní prove dou výzvami na cestě, aniž by se stavěla na piedestal nebo vnášela zbytečné rozptýlení a složitosti, které by mohly další generace svést na scestí. Zaměří se méně na poskytování odpovědí na neznámé otázky a více na přípravu lidí k úspěšnému proplutí vlastn í cestou skrze kultivaci lásky a rozlišování. Tyto odpovědi pak mohou sami přijímat prostřednictvím přímých vhledů, které nejsou zkresleny nedostatečností jazyka nebo znehodnoceny reinterpretací. Přitom i používání označení a přívlastků, které poskytuje gnosticismus, v sobě skrývá určité riziko, že bude vykládáno jako dogma. Pojmy jako Demiurg, Archónti atd. sice poskytují rámec pro diskusi o abstraktních pojmech, ale bez kontextu, který poskytuje přímá zkušenost, hrozí velké riziko, že budou špatně pochopeny, a jistě se najdou lidé, kteří si je vykládají jako svébytné náboženství. Nakonec je možná moudré to při používání těchto pojmů vždy upřesnit a pokusit se vydestilovat složitost, která v současnosti existuje, do jednodušších, samozřejmých pravd, které nejsou tak náchylné k tomu, aby se z nich staly nové dogmatické systémy. Například Demiurg, i když může být v rámci zkušenosti gnóze vnímán jako samostatná entita, by mohl být stejně dobře nazván částí ega, která nezná lásku, takže ve skutečnosti je to ego, které klame samo sebe, a o Archóntech by se dalo říci, že jsou reprezentací jiných tužeb a impulsů, které jsou v rozporu s láskou nebo jí brání. Používáme tyto příběhy, ale historie nám říká, že musíme být velmi opatrní v tom, jak volíme slova a komu dávkujeme pojmy, které by mohly být špatně pochopeny nebo použity, pokud by se dostaly k uším těch, kteří nejsou připraveni je přijmout.