VYUČOVÁNÍ PRO GNOSTIKY | Chodníček poznání

JIM PALMER - 5 ZPŮSOBŮ, JAK ZMAŘIT PROCES DEKONSTRUKCE

CITACE236

(NE) 1. UDĚLEJTE Z NENÁVISTI K NÁBOŽENSTVÍ SVŮJ NOVÝ ŽIVOTNÍ CÍL. Pocity zrady, hněvu a zášti jsou samozřejmě přirozenou, dokonce nezbytnou součástí procesu dekonstrukce. Odvolávání se na toxické náboženství bude vždy nutné. Ale nezasekávejte se a nezakládejte tábor v bažině nenávisti k náboženství. Udělejte svou osobní práci, zpracujte svá zranění a škody a pokračujte vpřed. Druhou stranou dekonstrukce je "rekonstrukce", což je pěstování autentičtější, smysluplnější a osvobozující post-náboženské spirituality. (NE) 2. POŘIĎTE SI NOVÉ GURU. Mnoho lidí opouští náboženství a odsuzuje vůdce, osobnosti a guruy, které kdysi následovali, jen aby je nahradili zcela novou sadou pokrokových, osvícených, nenáboženských osobností a guruů. Není nic špatného na tom, když se učíte a rostete od jiných, kteř í rezonují s vámi a vaší cestou. To však nenahrazuje pěstování vašich vlastních vrozených duchovních nástrojů a zdrojů. Dávejte si pozor na to, abyste své nenáboženské a osvícené učitele stavěli na piedestal nebo je nechali přemýšlet a zkoumat za vás. (NE) 3. OČEKÁVEJTE, ŽE VAŠI BÝVALÍ PŘÁTELÉ ZŮSTANOU S VÁMI NEBO VÁS ALESPOŇ PŘIJMOU. Přátele ztratíte. Váš dřívější okruh přátel byl založen na sdíleném systému víry. Tento systém přesvědčení je základem bezpečí, identity, účelu a existenciálního pohodlí člověka. Jakmile tento systém přesvědčení opustíte, je nereálné očekávat, že tyto vztahy budou pokračovat nebo zůstanou stejné. Jistě, bylo by skvělé, kdybychom se všichni dokázali přijmout takoví, jací jsme. Ale to jste nedělali ani vy, když jste byli tím věřícím člověkem. Proces dekonstrukce otřese vaším vztahovým a sociálním světem. Najd ete si nové přátele. Nestane se to najednou. Netočte svou energii ve snaze, aby bývalá přátelství fungovala, pokud nefungují. Oba lidé musí být ochotnými účastníky. Místo toho by mohlo být produktivnější navázat nové kontakty. To je jeden z hlavních důvodů, proč jsem založil online komunitu Centra pro nenáboženskou spiritualitu237. 236 Zdroj: https://www.facebook.com/Nobody.JimPalmer 237 The Center for Non-Religious Spirituality – Jim Palmer je zakladatelem Centra pro nenáboženskou spiritualitu. Jim je certifikovaný duchovní ředitel a člen organizace Spiritual Directors International. Je kaplanem Americké humanistické asociace. Jimovo vzdělání zahrnuje magisterský titul z bohosloví na Trinity Seminary v Chicagu. Je profesorem srovnávacího náboženství, filozofie náboženství a etiky. Jim je vyškolený poradce pro náboženská traumata a duchovní zneužívání. Jim je publikujícím autorem, řečníkem. The Center for Non-Religious Spirituality - https://www.facebook.com/center.nonreligious.spirituality + https://nonreligiousspirituality.com/

(NE) 4. NAJDĚTE SI NOVÝ SYSTÉM VÍRY. Cílem procesu dekonstrukce není najít nový a vylepšený systém víry s progresivnější teologií nebo osvícenějšími názory. Někteří lidé, kteří opustí náboženství, si ze své nenáboženské nebo osvícené spirituality či filozofie vytvoří nové náboženství. Dekonstrukce náboženství nebo spirituality nemusí být vaším posláním nebo životním koníčkem. Zvažte možnost prozkoumat zcela jiné cesty smysluplného života, které nevyžadují neustálé omílání této věci, kterou lidé označují jako "spiritualitu". (NE) 5. PŘEMÝŠLEJTE O DEKONSTRUKCI JAKO O SKUTEČNÉ VĚCI Dekonstrukce není skutečná věc. "Dekonstrukce" je slovo, o kterém jsme se rozhodli, že může znamenat proces zkoumání vlastní náboženské tradice a víry a odpoutání se od toxických náboženských přesvědčení, praktik nebo komunit. Z dekonstrukce lze dokonce udělat náboženství tím, že naznačíme, že existuje soubor správných kroků, fází nebo pokynů, kterými bychom se měli řídit, a soubor odborníků na dekonstrukci a koučů, kterým musíme naslouchat. Ano, samozřejmě se můžeme mnohému naučit z moudrosti a zkušeností ostatních, kteří tímto procesem prošli nebo se v něm jedinečně vyznají. Ale proces dekonstrukce je pro každého člověka jiný a jedinečný. Neexistuje žádný "správný" nebo univerzální program. Nejlepší rada, kterou mohu člověku dát ohledně cesty dekonstrukce, je zaměřit se na obnovení nového druhu vztahu k sobě samému v oblastech, jako je ad sebepřijetí, soucit se sebou, sebedůvěra, péče o sebe, sebepoznání, sebeúcta. MEZIKAPITOLA: JIM PALMER - "MOU AUTORITOU JE BIBLE. " ZDROJ238: Lidé často říkají: "Mou autoritou je Bible." Přesnější by bylo říci: "Mou autoritou je to, co mi řekli v kostele, že Bible znamená." To nemá být přehnaně rýpavé. Je to jen realita. Nikdy neexistoval jediný nebo jednotný výklad Bible. Teologické chápání člověka je utvářeno a formováno jeho náboženskou subkulturou nebo tradicí. Dokonce i lidé, kteří opustí svůj náboženský systém víry, si jeho zbytky nevědomky přetáhnou dál v tom, s čím přijdou příště. Všichni operujeme s předsudky. V průběhu dějin se lišily křesťanské názory i na ty nejzákladnější doktríny spojené s křesťanskou vírou, jako je Ježíšovo božství, existence pekla, Bůh jako nejvyšší bytost, učení o prvotním hříchu, význam Ježíšovy smrti a Trojice. Představa, že existuje trvalé jádro teologie, které je přijímáno jako "křesťanské", není pravdivá. To, co je pro jednoho člověka "biblické křesťanství", pro jiného není. 238 Citace: Jim Palmer https://www.facebook.com/Nobody.JimPalmer

EXISTUJE NEJMÉNĚ 14 FAKTORŮ, KTERÉ OVLIVŇUJÍ TO, JAK ČLOVĚK

INTERPRETUJE BIBLI:

Vaše názory na inspiraci Písma.

To, zda dáváte přednost doslovnému nebo obraznému výkladu dané pasáže.

Vaše znalost a povědomí o dalších "souvisejících" místech Písma, která se zabývají stejnou otázkou, včetně bezprostředního kontextu a širšího kontextu celého souboru Písma.

Vaše znalosti a porozumění pozadí a motivaci pisatele.

Způsob, jakým daný výklad zapadá do vašeho celkového systému teologické víry.

Vaše úroveň porozumění původnímu jazyku, v němž byl text napsán.

Různé výklady a komentáře, kterým jste již byli vystaveni.

Způsoby, jakými člověk zpracovává informace – západní cerebrální přístup, východní intuitivní přístup a další.

Míra, do jaké jste ochotni přijmout logické nesrovnalosti jako součást svého systému víry.

Vaše ochota měnit své názory ve světle nových informací.

Míra, do jaké jste spokojeni se svými současnými názory.

Množství času, které jste ochotni věnovat svému teologickému studiu a bádání.

Neochota uvažovat o alternativních výkladech, které se odchylují od vaší náboženské tradice.

Váš celkový pohled na Boha, který byl podmíněn mnoha různými životními zkušenostmi a vztahy. Překvapuje někoho na základě výše uvedených proměnných, že existuje mnoho různých způsobů výkladu Bible? Je to problematické zejména proto, že mnoho lidí vnímá Bibli jako něco, v čem je třeba mít "pravdu". NAŠE NEJLEPŠÍ INTERPRETACE BIBLE JSOU SUBJEKTIVNÍ. LIDÉ VYCHÁZEJÍ ZE SVÝCH SUBJEKTIVNÍCH PŘEDPOKLADŮ O TOM, CO JE BIBLE, JAKO NAPŘ: - Bible měla předložit ucelený obraz Boha. - Bible umožňuje formulovat uspořádaný, racionální a koherentní popis nauk křesťanské víry. - Bible je neomylné, neklamné a jediné Boží poselství/"slovo" světu. - Bible je plánem pro každodenní život - Bible je autoritativním spisem o všech Božích věcech a o existenciálních otázkách života.

V mnoha náboženstvích je autorita založena na posvátné knize nebo Písmu a často také na těch, kteří jsou považováni za nejznalejší nebo nejlépe vybavené k jejich výkladu a pochopení. Ježíšova náboženská tradice, judaismus, byla do značné míry náboženstvím zakotveným v posvátném textu, Tóře a rabínských komentářích. Je zajímavé, že vzhledem ke všem křesťanským seminářům po celém světě, které se zabývají systematickou teologií z Bible, byl Ježíš mudrcem a vypravěčem příběhů a většinou nevycházel z textů Písma. V jeho stěžejních výrocích a podobenstvích Písmo nápadně chybí. Ježíš také nic nenapsal ani nepověřil své apoštoly, aby zaznamenávali, co řekl nebo udělal. Nebyl to Ježíš, kdo pověřil sepsáním Nového zákona. Místo toho se Ježíš postavil náboženským vůdcům a shledal je vinnými něčím, co se rovnalo bibliolatrii – oslavování vystrašeného spisu. Bibli můžeme brát jako literární antologii – soubor rozmanitých literárních žánrů, které napsalo více autorů v průběhu mnoha staletí. Také v detailech je Bible literární knihou. Většina z ní je vtěsnána do žánrů vyprávění, poezie, dopisů, mýtů, zákonů a vizionářství. Bible je epos, který vypráví ságu o lidstvu. Vyjadřuje se k ústředním tématům naší existence, včetně života a smrti, dobra a zla, povahy skutečnosti, smyslu a účelu, nehmotného či transcendentního rozměru, utrpení a rozkvětu, lásky a nenávisti, politiky a náboženství. Sága zahrnuje ošklivé i krásné věci, které děláme ve jménu Boha. Je to příběh, který je stále silný. Osobně si myslím, že originalita příběhu, který Bible vypráví, z ní činí fascinující hluboké literární dílo. Na začátku Bůh stvoří vesmír, dá život a všemu nařídí, postupně ustoupí do pozadí, předá klíče nýmandovi v Palestině, který dá dohromady malou skupinu rolnických stoupenců a sám vyvolá revoluci proti instituci náboženství, která vyústí v jeho popravu. Lidé považují Bibli za absurdní, protože předpokládají, že bibličtí autoři chtěli, abychom části jako příběh o stvoření, Adam a Eva, pád, Noemova archa, Jonáš a velryba atd. brali doslova. Ne, na nebi není Gandalf-Bůh, který by žádal Abraháma, aby zabil svého syna, nevelel svatým vojskům v bitvách a válkách a nesrážel lidi k zemi za neposlušnost. Podle mého názoru útoky na Bibli, protože si myslíte, že je vtipné, že bibličtí autoři vymysleli příběh o stvoření, Adama a Evu, Noemovu archu, narození Ježíše z panny atd. jako doslovné události, se míjejí s podstatou těchto příběhů. To, že fundamentalističtí křesťané vnesli do Bible mnoho absurdních výkladů, není ve skutečnosti vina Bible. Co je absurdnější: že příběh o velrybě, která sežrala Jonáše, je v Bibli, nebo že si myslíte, že autor nějak zamýšlel, abychom ho brali doslova? Ale i vzhledem k tomu všemu, jak byla Bible zneužita k duchovnímu a psychickému poškození mnoha lidí, možná nikdy nebude literárním dílem, které by člověk mohl smysluplně přijmout, bez ohledu na to, jak pokrokové a láskyplné mohou být naše nové výklady. To je také v pořádku. Existuje mnoho duchovních, posvátných a literárních děl, která vám mohou připadat hodnotná, například Tao Te ťing, buddhistické sútry, Védy a upanišady, Bhagavadgíta a další.

Konečnou autoritou pro život člověka není Bible ani žádná jiná kniha. Nejvyšší pravda není uzavřena mezi deskami něčeho, co vytáhnete z regálu v knihovně nebo v knihkupectví. Na Amazonu opravdu není nic, co byste si nemohli koupit, ale pravdu si tam nekoupíte, i když ji můžete získat zdarma na Kindlu. Nejvyšší pravda není něco, co napsali lidé a co zamrzlo v čase. Pravdu nenajdete v žádném zdroji mimo vás. Můžete ji najít pouze v sobě, nebo ještě lépe, jako sebe sama. LIDÉ SE MĚ PTAJÍ, JESTLI MAJÍ ČÍST BIBLI. JÁ NEVÍM. MĚL BYS?

Spojuje vás čtení Bible s pravdou, kterou znáte v sobě a jako sebe sama?

Vzbuzuje čtení Bible hluboký a trvalý soucit se světem?

Provoňuje čtení Bible vaši mysl pravdou, že se není čeho bát, že neexistuje žádné odloučení a že existuje pouze láska?

Pokud je pro vás četba Bible taková a obzvláště se spojuje s vámi a vaší duchovní cestou, proč ji nečíst?

Pokud však existují i jiné spisy, které se s vámi tímto způsobem spojují, čtěte tyto spisy?

Pokud na vás Bible nepůsobí, ať už je její výklad jakkoli pokrokový, a vy chcete jít prostě dál... nečtěte ji.

Bibli číst nemusíte. Bibli číst NENÍ NUTNÉ. Je to v pořádku. Dělejte to vy. Jim Palmer