Chodníček poznání Zastavení 13 z 29

Přátelská náboženství pro vzdělání gnostiků

Srovna´nı´ s Buddhismem, Zoroastrianismem, Mitraismem a da´lˇsı´mi.

strany 289–305 Bc. Josef Šédl, DiS. · 2024
Strana 289

PRO VZDĚLÁNÍ GNOSTIKŮ

[1] PŘÁTELSKÉ SETKÁNÍ S BUDDHISMEM

Buddhismus je významné světové náboženství s bohatou filozofickou a duchovní tradicí. Jeho základní doktríny, často označované jako "čtyři ušlechtilé pravdy" a "osmidílná stezka", tvoří jádro buddhistického učení.

ČTYŘI UŠLECHTILÉ PRAVDY:

Pravda o utrpení (dukkha): Tato pravda uznává existenci utrpení, bolesti a neuspokojivosti v životě. Zahrnuje tělesné a duševní utrpení i obecnou neuspokojivou povahu existence.

Pravda o příčině utrpení (samudája): Tato pravda označuje za příčinu utrpení připoutanost, touhu a lpění (známé jako "tanha"). Je to touha po světských věcech a po egu, která utrpení udržuje.

Pravda o ustání utrpení (Nirodha): Buddhismus učí, že utrpení lze překonat vyhasnutím touhy a připoutanosti. Tento stav osvobození je znám jako "nirvána".

Pravda o cestě k ukončení utrpení (Magga): Stezka k ustání utrpení je osmidílná stezka, která poskytuje vodítko pro etický a duševní rozvoj.

ZDROJ

Is Buddhism a Religion or a Philosophy?110

110 https://www.thecollector.com/buddhism-philosophy-religion/

Strana 290

OSMIDÍLNÁ STEZKA

Osmidílná cesta v Buddhismu je raná formulace cesty k osvícení. Myšlenka osmičlenné stezky se objevuje v kázání, které je považováno za první kázání zakladatele Buddhismu Siddhárthy Gautamy, známého jako Buddha, kterou předal po svém osvícení. Tam vytyčuje střední cestu, osmičlennou stezku, vztah mezi krajními body askeze a smyslným odepřením. Jako sanskrtský výraz Chatvari-arya-satyani, což se obvykle překládá jako Čtyři ušlechtilé pravdy, termín Astangika-marga také implikuje ušlechtilost a často se překládá jako "osmidílná ušlechtilá stezka." Podobně, stejně jako to, co je ušlechtilé na čtyřech ušlechtilých pravdách, nejsou pravdy samotné, ale ti, kdo jim rozumějí, to, co je ušlechtilé na osmičlenné ušlechtilé s tezce, není stezka samotná, ale ti, kteří po ní jdou. V souladu s tím by se Astangika -marga dala přesněji přeložit jako "Osmidílná stezka [duchovně] ušlechtilých." Později v kázání Buddha předkládá čtyři ušlechtilé pravdy a ztotožňuje čtvrtou pravdu, pravdu stezky, s osmičlennou stezkou. Každý prvek cesty je také podrobně diskutován v jiných textech.

Stručně řečeno, osm prvků stezky je: (1) správný názor, přesné pochopení povahy věcí, konkrétně čtyř ušlechtilých pravd, (2) správný úmysl, vyhýbání se myšlenkám připoutanosti, nenávisti a škodlivého úmyslu, (3) správná řeč, zdržení se slovních přestupků, jako je lhaní, rozdělující řeč, hrubá řeč a nesmyslná řeč, (4) správné jednání, zdržení se fyzických přestupků, jako je zabíjení, krádeže a sexuální obtěžování, (5) správné živobytí, vyhýbání se obchodům, které přímo nebo nepřímo poškozují ostatní, jako je prodej otroků, zbraní, zvířat na porážku, omamných látek nebo jedů, (6) správné úsilí, opuštění negativních stavů mysli, které již nastaly, předcházení negativním stavům, které teprve nastanou, a udržování pozitivních stavů, které již nastaly, (7) správná bdělost, uvědomění si těla, pocitů, myšlenek a jevů (složek existujícího světa) a (8) správná koncentrace, cílevědomost.111 Osmičlenná stezka je v buddhistické literatuře méně diskutována než Čtyři ušlechtilé pravdy. V pozdějších formulacích není těchto osm prvků vylíčeno ani tak jako předpisy pro chování, ale jako vlastnosti, které jsou přítomny v mysli člověka, který pochopil nirvánu, stav ustání utrpení a cíl Buddhismu. Podle rozšířenějšího pojetí se cesta k osvícení skládá z trojího výcviku v etice, soustředění a moudrosti. Etika se vztahuje k vyhýbání se nectnostným činům, soustředění se týká ovládání mysli a moudrost se týká rozvoje vhledu do povahy reality. Složky osm ičlenné stezky jsou rozděleny mezi tři formy výcviku následovně: správné jednání, správná řeč a správné živobytí jsou součástí tréninku etiky; správné úsilí, správná všímavost a správná koncentrace jsou 111 Lopez, Donald S.. "Eightfold Path" . Encyclopedia Britannica, 1 Apr. 2024, https://www.britannica.com/topic/Eightfold-Path. Accessed 8 April 2024.

Strana 291

zahrnuty do tréninku koncentrace; A správný názor a správný záměr jsou spojeny s výchovou v moudrosti.112

TŘI KLENOTY (TŘI ÚTOČIŠTĚ):

BUDDHA (UČITEL): ÚTOČIŠTĚ K HISTORICKÉMU BUDDHOVI JAKO OSVÍCENÉMU UČITELI.

DHARMA (UČENÍ): PŘIJÍMÁNÍ ÚTOČIŠTĚ V BUDDHOVĚ UČENÍ.

SANGHA (SPOLEČENSTVÍ): PŘIJÍMÁNÍ ÚTOČIŠTĚ VE SPOLEČENSTVÍ MNICHŮ A MNIŠEK, KTEŘÍ NÁSLEDUJÍ BUDDHOVU CESTU. Buddha s 500 arhaty v čínském Fu-šunu, provincie Liao-ning113

DOPLNĚNÍ:

Meditace: Meditace je ústřední praktikou buddhismu. Pomáhá jednotlivcům kultivovat bdělost, soustředění a vhled. Existují různé meditační techniky, včetně vipassany, zenu a meditace Metta (milující laskavosti). 112 Lopez, Donald S.. "Eightfold Path" . Encyclopedia Britannica, 1 Apr. 2024, https://www.britannica.com/topic/Eightfold-Path. Accessed 8 April 2024. 113 Buddha s 500 arhaty v čínském Fu-šunu, provincie Liao-ning - https://cs.wikipedia.org/wiki/Buddha#/media/Soubor:Gautama_Buddha-5.jpg

Strana 292

Soucit a laskavost: Buddhismus klade velký důraz na pěstování soucitu a laskavosti vůči všem cítícím bytostem. To se projevuje praktikováním meditace Metta a etického chování.

Střední cesta: Buddhismus podporuje vyvážený a umírněný přístup k životu. Doporučuje vyhýbat se extrémům a najít střední cestu mezi požitkářstvím a askezí. Toto jsou některé ze základních doktrín buddhismu, které se v různých buddhistických tradicích, včetně théravádového, mahájánového a vadžrajánového buddhismu, liší výkladem a důrazem. Konečným cílem buddhismu je dosažení nirvány, stavu osvobození od utrpení a koloběhu znovuzrození.

Strana 293

Zdroj114

ZÁKLADNÍ TŘI PRAMENY PRO ŽIVOT – ZDROJ ZOROASTRIJSKÁ

FACEBOOKOVÁ SKUPINA115

114 Facebooková skupina – Parsi Zoroastrians Worldwide – The Hyderabadi Page - https://www.facebook.com/groups/persianversion 115 Facebooková skupina – Parsi Zoroastrians Worldwide – The Hyderabadi Page - https://www.facebook.com/groups/persianversion

Strana 294

Zoroastrismus, jedno z nejstarších světových náboženství, je založen na učení proroka Zoroastra (neboli Zarathustry).

Monoteismus: Zoroastrismus je monoteistické náboženství, které věří v jednoho nejvyššího, všemocného a dobrotivého Boha, známého jako Ahura Mazda. Ahura Mazda je stvořitelem vesmíru a zdrojem všeho dobra.

Dualismus: Zoroastrismus zavádí pojem dualismu a zdůrazňuje boj mezi silami dobra a zla. Ahura Mazda představuje sílu dobra, zatímco Angra Mainyu (neboli Ahriman) představuje sílu zla. Lidské bytosti si mohou svobodně vybrat mezi těmito dvěma protichůdnými silami a hrají klíčovou roli v kosmickém boji.

Etický kodex: Zoroastrismus klade velký důraz na etiku a morálku. Věřící jsou vybízeni k tomu, aby vedli ctnostný život, řídili se učením Aša (pravda a řád) a jednali v souladu se zásadami spravedlnosti, včetně poctivosti, dobročinnosti a soucitu.

Soud a posmrtný život: Zoroastrismus učí víře v poslední soud, kde se hodnotí činy jednotlivců v životě. Spravedliví budou odměněni a bude jim umožněn vstup do božského ráje zvaného "Nebeský příbytek" nebo "Království Ahura Mazdy". Bezbožníky čeká trest v "pekle".

Čistota a rituály: Rituální čistota je v zoroastrismu významná. Oheň je považován za symbol čistoty a božské přítomnosti. Zoroastriáni se klanějí v ohnivých chrámech a provádějí rituály zahrnující oheň. Kromě toho jsou zásadní praktiky, jako je péče o živly, čistota a modlitby.

Eschatologie: Zoroastrismus má jasně definovanou eschatologickou víru. Očekává příchod mesiášské postavy známé jako Sóšjant (nebo Sóšján), která pomůže nastolit nový věk čistoty a konečného vítězství dobra nad zlem. To je také spojeno se vzkříšením mrtvých.

Posvátné texty: Základními posvátnými texty zoroastrismu jsou Avesty, které obsahují Gaty, nejstarší hymny připisované Zoroastrovi. Avesta obsahuje učení, modlitby a liturgické texty. Zoroastrijské spisy jsou psány v avestštině.

Úcta k přírodě: Zoroastrismus podporuje úctu k přírodě a životnímu prostředí. Klade důraz na ochranu přírody, protože příroda je považována za stvoření Ahura Mazdy.

Konverze: Zoroastrismus nebyl historicky proselytským náboženstvím, což znamená, že aktivně nehledal konvertity. Tradičně se předávalo prostřednictvím rodinných a komunitních vazeb.

Pronásledování a diaspora: Zoroastrismus čelil v průběhu dějin různým výzvám, včetně islámského dobytí Persie. V důsledku toho se mnoho zoroastriánů rozptýlilo po celém světě, přičemž významné komunity žijí v Indii a menší populace v Íránu.

Zoroastrismus ovlivnil různé náboženské a filozofické tradice a zanechal trvalý odkaz v perské kultuře a historii. Nadále jej vyznává poměrně malá, ale odolná komunita stoupenců, zejména v Indii a mezi parsíjskou diasporou.

Strana 295

DARIUS A. KAMALI: ÍRÁNSKÁ NÁBOŽENSTVÍ

PŘED ZOROASTRIÁNSKOU REFORMOU

ZDROJ

Facebook Aryana; history of Iranian, Iranic, Persian and Persianate

civilization116 Starověká íránská (tj. árijská) náboženství, která existovala před Zoroastriánskou reformou, nejsou tak dobře zdokumentována jako samotný Zoroastrismus. Dostupné informace pocházejí z různých zdrojů, včetně starověkých textů, archeologických nálezů a pozdě jších historických zpráv. Je důležité poznamenat, že termín "árijský" byl historicky používán různými způsoby, ale jeho moderní použití je specificky spojeno s indoíránskou jazykovou skupinou a kulturní identitou spíše než pro celou indoevropskou superrodinu.

Protoindoíránské náboženství: Před vznikem odlišných íránských náboženských tradic sdíleli raní Indoíránci pravděpodobně společné náboženské dědictví. Toto náboženství je známé jako protoindoíránské náboženství, které tvořilo základ jak védského náboženství starověké Indie, tak předzoroastriánské náboženské víry íránských národů.

Polyteismus a uctívání přírody: Raná árijská náboženství byla pravděpodobně polyteistická a zahrnovala uctívání různých božstev spojených s přírodními prvky, nebeskými tělesy a pozemskými silami. Archeologické nálezy naznačují, že tito ranní Íránci se zabývali praktikami, jako jsou zvířecí oběti.

Gáthy a Zend Avesta: Náboženská krajina prošla významnou proměnou se vznikem Zoroastrismu, tradičně připisovaného filozofovi/proroku Zoroastrovi (nebo Zarathustrovi). Gáthy, sbírka hymnů připisovaných Zoroastrovi, tvoří jádro Avesty, svatého písma Zoroastrismu. Předpokládá se, že Zoroaster žil někdy mezi 18. a 6. stoletím př. n. l., i když přesná data jsou nejistá.

Ahura Mazda a Angra Mainyu: Zoroastrismus zavedl koncept Ahura Mazda (Pán Moudrosti) jako nejvyššího, dobrotivého božstva a Angra Mainyu (Ahriman) jako destruktivní, zlovolné síly. Boj mezi těmito dvěma protichůdnými silami se stal ústředním tématem zoroastriánské teologie.

Oheň: Oheň hrál klíčovou roli v Zoroastriánských rituálech a stal se symbolem čistoty a božské přítomnosti. Zatímco jako symbol osvícení je často spojován se Zoroastrismem, existují důkazy, že mohl být přítomen v předzoroastriánských íránských náboženských praktikách.

Přechodné období: Přechod od předzoroastriánské víry k Zoroastrismu pravděpodobně probíhal postupně, přičemž Zoroaster reformoval a syntetizoval existující náboženské prvky. Přesnou povahu tohoto přechodu je obtížné rekonstruovat kvůli omezeným historickým a archeologickým důkazům. Stručně řečeno, předzoroastriánská náboženství starověkých Íránců byla pravděpodobně polyteistická a šamanská se zaměřením na uctívání přírody a rituály. 116 https://www.facebook.com/groups/persianversion

Strana 296

Příchod Zoroastrismu znamenal významný posun v náboženském myšlení, zavedl nové koncepty jako monoteismus a zdůrazňoval eticky dualistické a progresivní principy, osobní svobodnou vůli a odpovědnost, ďábla, přicházejícího Syashanta (Mesiáše), nebe a peklo, anděly a démony a eschatologii "soudného dne" posledních časů – všechny myšlenky, které později prosákly ze zoroastrismu do takzvaných "abrahamitských" náboženství.

JAK PŘESNĚ PROBÍHALO STVOŘENÍ SVĚTA V ZOROASTRISMU A JAK

AHRIMAN NARUŠIL DÍLO AHURA MAZDY?

V zoroastrismu je stvoření světa popsáno v posvátných textech známých jako Avesta, zejména v hymnech proroka Zoroastra (Zarathustry). Podle zoroastrijské kosmogonie je stvořitelem vesmíru nejvyšší božstvo Ahura Mazda (psáno též Ahuramazda nebo Ohrmazd). Ahura Mazda je považován za nejvyššího, dobrotivého a moudrého boha, který je zdrojem všeho dobra, řádu a pravdy.

VYPRÁVĚNÍ O STVOŘENÍ V ZOROASTRISMU LZE SHRNOUT NÁSLEDOVNĚ:

Plán Ahura Mazdy: Ahura Mazda měl božský plán stvořit svět plný dobra, spravedlnosti a řádu. Je zdrojem veškerého stvoření a jeho cílem bylo vnést do kosmu harmonii a dokonalost.

Stvoření duchovního světa: Ahura Mazda nejprve stvořil duchovní neboli nehmotný svět, který zahrnoval božské bytosti neboli "Amesha Spentas", které představují různé aspekty božských vlastností, jako je moudrost, pravda a spravedlnost.

Stvoření hmotného světa: Ahura Mazda poté stvořil hmotný svět, který se skládá z fyzických prvků, rostlin, zvířat a lidí. Tento svět měl být odrazem božského řádu a dobra.

Stvoření prvních lidí: Ahura Mazda stvořil první lidské bytosti, Mashyu a Mashyanu, kteří jsou považováni za předky lidstva.

Ahriman: Ahriman je naproti tomu v Zoroastrismu zlý protějšek Ahura Mazdy. Ahriman je často označován jako Angra Mainyu neboli Ničivý duch. Je zdrojem všeho zla, chaosu a nepořádku. Zoroastrijské vyprávění o stvoření zahrnuje probíhající vesmírný boj mezi Ahurou Mazdou a Ahrimanem.

Bitva věků: Zoroastrismus předpokládá závěrečnou eschatologickou bitvu, "Frashokereti" v níž Ahura Mazda nakonec zvítězí nad Ahrimanem a svět bude očištěn od zla.

Konec světa: Zoroastrismus učí, že na konci času proběhne poslední soud, kdy budou mrtví vzkříšeni a skutky každého člověka budou zváženy na vahách spravedlnosti. Ti, kdo žili podle zásad Ahura Mazdy, budou odměněni, zatímco bezbožníky čeká trest.

Strana 297
Strana 298

Zoroastrismus zdůrazňuje dualistický boj mezi dobrem a zlem, přičemž Ahura Mazda je konečným vítězem. Toto náboženství prosazuje význam toho, aby si lidé aktivně vybírali cestu spravedlnosti a pravdy a pomohli tak konečnému vítězství dobra nad zlem ve světě. Bitva věků: "Frashokereti." "Bitva věků" v zoroastrismu je základním konceptem tohoto náboženství, který se točí kolem věčného konfliktu mezi silami dobra (reprezentovanými Ahurou Mazdou) a silami zla (reprezentovanými Angra Mainyu nebo Ahrimanem). Tento boj je ústředním bodem zoroas trické kosmologie a světonázoru. Zde je stručný přehled: Ahura Mazda: Ahura Mazda je nejvyšší božstvo zoroastrismu a představuje princip dobra, pravdy a řádu. Ahura Mazda je spojován se světlem, pravdou a spravedlností. Cílem zoroastrismu je sladit se s božskými atributy Ahura Mazdy. Angra Mainyu (Ahriman): Angra Mainyu, často označovaný jako Ahriman, je zlý protějšek Ahura Mazdy. Ahriman představuje faleš, chaos a nepořádek. Je spojován s temnotou a podvodem. Síly zla se pod Ahrimanovým vlivem snaží zkazit a narušit božský řád vytvořený Ahurou Mazdou. Bitva o duše: Bitva věků není bitvou fyzickou, ale duchovní a kosmickou. Je to probíhající boj o duše lidí. Lidé jsou vnímáni jako účastníci této kosmické bitvy a jejich životní volby a činy určují výsledek tohoto boje. Zoroastrismus klade důraz na svobodnou vůli a od jednotlivců se očekává, že budou činit rozhodnutí, která jsou v souladu s božským řádem (pravda a spravedlnost), aby podpořili Ahura Mazdu v této kosmické bitvě. Eschatologie: Zoroastrismus má také eschatologické názory, které zahrnují myšlenku posledního soudu a konečného triumfu Ahura Mazdy. V tomto scénáři konce světa budou síly zla vedené Ahrimanem poraženy a svět bude očištěn od zla. Toto konečné vítězství se označuje jako "Frashokereti." Dualismus: Zoroastrismus je často označován za dualistické náboženství, a to kvůli ostrému kontrastu mezi silami dobra a zla. Ačkoli je tento dualismus ústředním bodem zoroastriánské víry, je důležité poznamenat, že zoroastriáni také zdůrazňují konečné vítězství dob ra nad zlem. Bitva věků a dualistická povaha zoroastrismu hrají významnou roli při utváření morálního a etického rámce tohoto náboženství. Zoroastriáni jsou vybízeni k tomu, aby si ve svém životě aktivně vybírali dobro a bojovali proti

Strana 299

zlu a pomohli tak vychýlit vesmírnou rovnováhu ve prospěch Ahura Mazdy a sil dobra.

EXTRÉMNÍ POZNÁMKY POD ČAROU – ANEB KDE JE V ZOROASTRISMU

CHYBA? PROČ A JAK AHRIMAN NAPADL STVOŘENÝ SVĚT? MÁ STEJNOU MOC

JAKO AHURA MAZDA?

V Zoroastrismu je postava Ahrimana (známého také jako Angra Mainyu) ztělesněním zla a chaosu a je ve věčné opozici vůči Ahura Mazdovi, nejvyššímu bohu dobra a řádu. Ahrimanovu přítomnost a opozici vůči božskému plánu lze chápat jako základní aspekt zoroastriánského dualismu.

AHRIMANŮV PŮVOD A VPÁD DO STVOŘENÉHO SVĚTA VYSVĚTLUJE

ZOROASTRIÁNSKÁ TEOLOGIE NÁSLEDOVNĚ:

Kosmický dualismus: Zoroastrismus je dualistické náboženství, které předpokládá existenci dvou protikladných principů – Ahury Mazdy a Ahrimana. Tyto dva principy jsou souvěké, což znamená, že existují odjakživa. Ahriman není výtvorem Ahura Mazdy, ale spíše jeho protějškem nebo dvojčetem stejné moci. Konflikt od počátku: Podle zoroastrické víry konflikt mezi Ahurou Mazdou a Ahrimanem existuje od počátku věků. Oba jsou věční a vedou neustálý boj o nadvládu nad vesmírem.

Strana 300

ZAJÍMAVÝ WEB V ČEŠTINĚ O ZOROASTRISMU117

Ahrimanův vliv na stvoření: Ahriman není zobrazován jako útočník na stvořený svět v tom smyslu, že by do něj pronikl po jeho vzniku. Místo toho se snaží narušit a zkazit stvoření Ahura Mazdy. Předpokládá se, že Ahriman stvořil své vlastní destruktivní a zlé výtvory, které existují vedle dobrých výtvorů Ahura Mazdy. Má omezenou moc: Ahriman je sice v Zoroastriánské teologii mocnou postavou, ale jeho moc je nakonec považována za omezenou. Ahura Mazda je považován za nejvyšší, vševědoucí a všemoudré božstvo. Ahrimanovy činy a výtvory jsou považovány za akty vzpoury proti božskému řádu a jeho vliv je omezen na určité aspekty světa. Nakonec se věří, že Ahrimanova moc bude překonána v eschatologické budoucnosti, až se naplní božský plán Ahura Mazdy. Role v kosmickém dramatu: Ahrimanova existence má v zoroastrijském kosmickém dramatu svůj účel. Jeho opozice vůči Ahura Mazdovi vytváří pozadí, na jehož pozadí musí lidské bytosti činit morální rozhodnutí. Zoroastriáni věří, že jednotlivci mají svobodnou vůli a jsou povoláni akti vně volit cestu spravedlnosti a pravdy, aby pomohli Ahura Mazdovi porazit síly zla. Souhrnně řečeno, Ahriman není zobrazován jako útočník na stvořený svět jako samostatný čin, ale spíše jako věčná síla, která stojí v opozici vůči Ahura Mazdovi. I když má moc a vliv, jeho konečná porážka je podstatnou součástí zoroastrické eschatologické vize, kdy se uskuteční božský plán Ahura Mazdy na vítězství dobra a očištění světa.

THE SAOSHYANT - (ÍRÁNSKÝ ZOROASTRIÁNSKÝ PŮVOD KŘESŤANSKÉHO

MESIÁŠE)

Termín "Saoshyant" je odvozen ze starobylého árijského jazyka Avestan v Íránu, posvátného jazyka zoroastriánských textů. V Zoroastrismu je Saoshyant prorokovanou mesiášskou postavou, od které se očekává, že přinese konečnou obnovu světa, Frashokereti (Osvěžení). Saoshyant je popsán v zoroastriánských písmech, zejména v textech jako Avesta a pozdější středoperské literatuře – knize Pahlaví. Úlohou Saoshyanta je porazit síly zla, vzkřísit mrtvé a nastolit na Zemi božské království. Tato eschatologická postava je úzce spjata se zoroastriánským důrazem na kosmický boj mezi silami dobra, reprezentovanými bohem Ahurou Mazdou, a silami zla, repre zentovanými Angrou Mainju nebo Ahrimanem. Vliv Zoroastrismu na Abrahámovská náboženství, včetně Judaismu, Křesťanství a islámu, je předmětem intenzivního vědeckého studia. Mnoho vědců se domnívá, že kulturní a teologické výměny mezi indoevropským Zoroastrismem v Íránu a Abrahámovskými náboženstvím i semitského Středního východu pomohly utvářet "abrahámovská" náboženství během staletí, kdy byl židovský národ kolonizován a osvobozen Perskou říší. 117 ZAJÍMAVÝ WEB V ČEŠTINĚ O ZOROASTRISMU https://zoroastrismus.webnode.cz/

Strana 301

POKUD JDE O KONCEPT SPASITELE NEBO MESIÁŠE, EXISTUJÍ URČITÉ

PARALEL Y MEZI SAOSHYANTEM A MESIÁŠSKÝMI POSTAVAMI V

ABRAHÁMOVSKÝCH TRADICÍCH:

1. Dualistická kosmologie: Zoroastrismus zavádí dualistickou kosmologii s kosmickým bojem mezi dobrem a zlem. Toto pojetí kosmického dualismu mohlo ovlivnit pozdější náboženské tradice, které také zahrnují boj mezi silami dobra a zla. 2. Role Spasitele: Role Saoshyanta při konečné obnově a porážce zla má paralely s mesiášskými postavami v abrahámovských náboženstvích, jako je židovský Mesiáš, křesťanský Kristus a islámský Mahdí. Tyto postavy jsou také spojovány s eschatologickou proměnou světa. 3. Vzkříšení a soud: Myšlenka vzkříšení a posledního soudu spojená se Saoshyantem nachází ozvěny v eschatologické víře abrahámovských náboženství, kde konečné vzkříšení a soud jsou nedílnou součástí posledních časů.

SLOVNÍK POJMŮ:

Ahura Mazda: Nejvyšší bůh, často označovaný jako „Ahura Mazda“ v Avestanu, což znamená „moudrý pán“ nebo „Pán moudrosti“ - též Ormuzd.

Angra Mainyu: Bůh temnoty a zla, také známý jako „Angra Mainyu“ v Avestanu, což znamená „destruktivní duch“.

Airjaman: Přátelství, svatby a léčitelství

Atar: Avestský termín pro oheň, který je považován za posvátný v Zoroastrismu.

Avesta: Svatá kniha Zoroastrismu, podobně jako Bible v křesťanství nebo Korán v islámu

Amesha Spentas: „Svatí nesmrtelní“ nebo „Svatí dobrotiví nesmrtelní“, což je sedm božských bytostí spojených s různými aspekty stvoření. Jejich jména jsou často v Avestanu a zahrnují Vohu Manah, Asha Vahishta, Khshathra Vairya atd.

Apam Napát: Syn vod

Anáhitá: Plodnost, voda, země, válka (obraná, spravedlivá, vítězná)

Átar: Oheň

Aši: Požehnání

Aša nebo Arta (avestánsky "pravda"): Je zarathuštranský pojem velmi složitými a jemnými rozdíly co do rozsahu významu. Běžně je shrnuta v souladu s jejími souvislostmi důsledku "pravdy" a "správného řádu" a "správného konání"

Drudž: ("klam, lež") extrémní opak Aša nebo Arta (avestánsky "pravda"):

Daevas: Zlovolní duchové nebo démoni v zoroastrismu.

Daena: Svědomí, náboženství

Dastúr: Vyšší kněz v Zoroastrismu

Haoma: Předsedající rostlině haoma, která má léčivé a duchovní vlastnosti

Herbed: Nižší kněz v Zoroastrismu

Strana 302

Fravashis: Strážní duchové nebo duchové předků, kteří jsou často vzýváni v zoroastrismu.

Jasna: Primární náboženský text v Zoroastrismu, obsahující chvalozpěvy a modlitby.

Gathas: Nejsvětější hymny připisované Zoroastrismu, které jsou součástí jazy.

Mithra nebo Miša: Smlouvy, závazky, stáda, válečníci

Parendi: Hojnost

Rašnu: Spravedlnost

Vendidad: Část Avesty, která obsahuje zákony a směrnice, často označované jako „Vendidad“.

Gáh: Modlitba části dne (obdoba katolického breviáře neboli tzv "hodinky")118

Mobed: Kněz v Zoroastrismu

Panthak: Obdoba faráře (hlavního kněze v místě)

Ušah: Úsvit

Sraoša: Svědomí, dodržování

"Saoshyant" - Saoshyant je popsán v zoroastriánských písmech, zejména v textech jako Avesta a pozdější středoperské literatuře – knize Pahlaví. Úlohou Saoshyanta je porazit síly zla, vzkřísit mrtvé a nastolit na Zemi božské království. Tato eschatologická postava je úzce spjata se zoroastriánským důrazem na kosmický boj mezi silami dobra, reprezentovanými bohem Ahurou Mazdou, a silami zla, reprezentovanými Angrou Mainju nebo Ahrimanem.

Šáhnáme: Doslova "kniha králů", je rozsáhlé veršované dílo sepsané perským básníkem Firdausím, pojednává o mytologické i historické minulosti před -islámské Persie (Íránu)

Ušah: Úsvit

Tištrja: Naslouchání

Vaju: Vítr, válka, smrt

Vada Dastúr: Nejvyšší kněz v Zoroastrismu

Verethragna: Válka (pozitivní podoba)

Vaju: Vítr, válka, smrt

Verethragna: Válka (pozitivní podoba)

Zarathustra (zoroastrismus): Prorok a zakladatel zoroastrismu.

Zaymat: Země SKRYTÁ ČÁST ZOROASTRISMU, ANEB BEZ ZURVANISMU NEDÁVÁ

ZOROASTRISMUS SKUTEČNÝ SMYSL:

118 Do slovníku převzaty pro upřesnění tyto pojmy z webu https://zoroastrismus.webnode.cz/slovnik-pojmu/ https://zoroastrismus.webnode.cz/

Strana 303

Zurvanismus je jedinečná odnož zoroastrismu, která vznikla v době Sásánovské říše (3. až 7. století n. l.). Představovala svébytnou teologii a světonázor, které se lišily od hlavního proudu zoroastrismu. Ústřední doktrína zurvanismu se točí kolem konceptu Zurvan Akarana, "nekonečného času" nebo "nekonečného prostoru".

MEZI KLÍČOVÉ PRVKY UČENÍ ZURVANISMU PATŘÍ:

Zurvan Akarana: Nejcharakterističtějším rysem Zurvanismu je víra v Zurvan Akaranu, zosobnění nekonečného času a prostoru. Zurvan je často zobrazován jako bezpohlavní božstvo nebo hermafroditní postava, která symbolizuje bezmeznou, nediferencovanou povahu času a prostoru.

Dualismus a stvoření: Zurvanismus představoval formu radikálního dualismu, kdy síly dobra (Ahura Mazda) i zla (Angra Mainyu neboli Ahriman) vznikly ze Zurvana. V tomto systému zrodil Zurvan dvojí duchy: Ahura Mazda, bůh světla a dobra, a Angra Mainyu, bůh temnoty a zla. Tento dualistický rámec zpochybňoval tradiční Zoroastriánskou víru v nadřazenost Ahura Mazdy.

Osud a předurčení: Zurvanismus kladl velký důraz na roli osudu a předurčení v lidském životě. Vycházel z představy, že všechny události jsou předem dané a že jednotlivci mají jen malý vliv na svá vlastní rozhodnutí a činy. Toto pojetí bylo v rozporu se Zoroastriánským důrazem na svobodnou vůli a morální odpovědnost člověka.

Hierarchie božstev: Zurvanismus zahrnoval hierarchii božstev, včetně Zurvana, Ahura Mazdy a Angra Mainyu. Tato hierarchie se lišila od tradičního zoroastriánského panteonu, kde ústřední postavení zaujímal Ahura Mazda.

Smíření: Někteří Zurvanité věřili v konečné smíření Ahura Mazdy a Angra Mainyu pod Zurvanovou svrchovaností. Toto usmíření by znamenalo konec kosmického konfliktu mezi dobrem a zlem.

Spor s hlavním proudem Zoroastrismu: Zurvanismus byl hlavním proudem Zoroastrismu, který zastával nadřazenost Ahura Mazdy a koncept lidské svobodné vůle, považován za kacířský. Zurvanité byli často v konfliktu s ortodoxními Zoroastriány. Je důležité poznamenat, že Zurvanismus byl poměrně krátce trvající a kontroverzní teologické hnutí v rámci zoroastrismu. S úpadkem sásánovské říše ztratil Zurvanismus svůj vliv a ortodoxní zoroastrismus s důrazem na Ahura Mazdu, svobodnou vůli člověka a mo rální odpovědnost zůstal dominantní formou náboženství. Dnes již Zurvanismus není živou tradicí a jeho doktríny se z velké části vytratily do historie. JAKÝM BOŽSTVEM BYL ZURVAN, JAKÉ MĚL VLASTNOSTI A ZDA BYL

STVOŘITELEM VŠEHO?

V zurvanismu je Zurvan (známý také jako Zurvan Akarana) zobrazován jako zosobnění nekonečného času a prostoru. Zurvan je často popisován jako bezpohlavní

Strana 304

nebo hermafroditní božstvo, které symbolizuje nediferencovanou povahu času a prostoru. Toto pojetí se liší od tradičního zoroastrismu, kde je Ahura Mazda nejvyšším bohem a stvořitelem všeho.

Nekonečný a neohraničený: Zurvan představuje neomezenou, bezbřehou rozlohu času a prostoru. Zurvan jako takový není omezen pohlavím ani formou, což odráží neomezenou a nadčasovou povahu božstva.

Původ dvojčat: Věří se, že Zurvan zrodil dvojčata: Ahura Mazda a Angra Mainyu (Ahriman). Ahura Mazda je spojován s dobrem a světlem, zatímco Angra Mainyu se zlem a temnotou. Tento dualistický rámec zpochybňuje tradiční Zoroastriánskou víru v nadřazenost Ahura Mazdy jako jediného stvořitele všeho dobrého.

Stvoření a dualismus: Zurvanismus zavádí formu radikálního dualismu, kdy je dobro i zlo považováno za vzešlé ze Zurvana. Tento dualistický pohled kontrastuje se Zoroastriánským názorem, který připisuje stvoření všeho dobrého Ahura Mazdovi a za zdroj zla považuje Angra Mainyu (Ahrimana).

Osud a předurčení: Zurvanismus zdůrazňuje roli osudu a předurčení v lidském životě. Vychází z představy, že všechny události a výsledky jsou předurčeny a jednotlivci mají jen malý vliv na svá rozhodnutí a činy. Toto přesvědčení je v protikladu k tradičnímu zoroastrijskému důrazu na svobodnou vůli člověka a jeho morální odpovědnost.

Hierarchie božstev: Zurvanismus zavádí hierarchický vztah mezi božstvy, včetně Zurvana, Ahura Mazdy a Angra Mainyu. Zurvan je zobrazován jako rodič nebo zdroj těchto dvojčat duchů a tato hierarchická struktura zpochybňuje tradiční zoroastrické chápání.

Ačkoli je Zurvan ústřední postavou zurvanismu, je důležité poznamenat, že tato větev Zoroastrismu byla považována za kacířskou a měla poměrně krátkou existenci. Tradiční Zoroastrismus, který zdůrazňuje nadřazenost Ahura Mazdy a důležitost lidské svobodné vůle, zůstal dominantní formou náboženství. Zurvanismus se svými jedinečnými teologickými doktrínami časem upadl v zapomnění.

ROZPOR: Zurvan sice přinesl dualismus, ale ve skutečnosti je to tatáž neutrální monáda, kterou univerzálně nacházíme v mnoha jiných náboženstvích. Zmatek spočívá v tom, že Zurvan v Zoroastrismu chybí a je ekvivalentní Dyádě jako "singulární pár", který odpovídá hermafroditní reprezentaci Jednoty protikladů. To je ale monismus, ne dualismus.

Strana 305

Oslavovat Ahuru Mazdu jako Stvořitele je chybou kategorie, možná vynucenou nevědomým rasismem příslušností ke "Světlu" spíše než vyváženou harmonií. Včetně Zurvana máme stejný neutrální monismus: Xnor (xor) Ka (Ra, Ba) Ayin (Aur, Sof) La (ilaha, il-Alláh) Otec (Syn, Duch) Brahma (Višnu, Šiva) Nula (kladné, záporné) Zurvan (Ahura-Mazda, Angra-Mainyu/Ahriman) Nirmánakája (Dharmakája, Sambhógakája) Noumenální (epistemální, fenomenální) Realita (Věčnost, Nekonečno) Energie (prostor, čas) ... atd Za upřesnění této informace děkuji gnostickému příteli – Sol Kaifos

Zurvan se ještě přímo projevuje v Manicheismu, viz. Samostatné zpracování Manicheismu v předposlední kapitole této knihy.

Vyberte pasáž myší nebo pomocí klávesnice.Do Studijního studiaSdílet text v komunitěStudijní studio (0)
Uloženo v tomto prohlížeči.